Chytřejší technologie by mohly zabránit podvodům s alkoholem a cigaretami

Značení z jejich pohledu můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií. Prvním je bezvýznamové, neboli pasivní značení. U této třídy není možné vložit do značícího prvku (dále jen kolku) libovolné informace, které by bylo možné následně bezpečně přečíst autorizovanou osobou či systémem. Jedná se o různé druhy kolků, které se vyrábějí v podstatě tiskem na papírovém či jiném podkladě s různým stupněm zabezpečení dostupného pro tuto třídu technologií. Ať už bereme v úvahu z technologického hlediska této třídy různé druhy ochranných bezpečných tisků nebo laserové tisky s 2D/3D kódovým zabezpečením, můsíme si přiznat, že s menším či větším úsilím (a náklady) lze takové kolky falšovat. Výhodou na druhou stranu je nízká cena za jeden kolek – zhruba 0,2 až 0,7 koruny.

Druhou kategorií značení je pak významové, neboli aktivní (takzvaná technologie RFID – Radio Frequency Identification). U této třídy se jedná o elektronické kolky, do nichž lze autorizovaně vkládat pro každou entitu libovolné významové informace a následně je autorizovaně číst. Falšování takového kolku je v podstatě nemožné, jelikož každý kolek nese identifikační zabezpečený elektronický kód, jenž nelze bez důvěrné znalosti centrálního systému kopírovat ani měnit. Vytvoření falsa je možné pouze selháním lidského faktoru, tedy člověka, který má k systému tvorby elektronického zabezpečení přístup.

Další výraznou výhodou je řádově vyšší efektivita kontrolního čtení takového značení – je totiž možné číst velké množství jednotek naráz, tedy získat zvolené informace u všech výrobků vybavených kolkem. Navíc je možné umožnit čtení pouze autorizované osobě. To ve skutečnosti znamená, že neautorizovaná osoba není schopna „odhalit“ informace, jimiž je elektronický kolek aktuálně vybaven. Nevýhodou této třídy je ale její vyšší cena zhruba 3 až 4 koruny za kus.

Za vyšší cenu ale pořídíte mnoho výhod. Jmenujme některé z nich – kromě téměř stoprocentního zamezení falšování může totiž kolek nést informace typu identifikace výrobce i výroby samotné, data výroby i certifikaci ověření jakosti či bezpečnosti výrobku, identifikaci distributorů, celního, distribučního či prodejního skladu, prodejce, záznamu celého životního cyklu výrobku apod. Elektronický kolek se navíc při otevření obalu (láhve, krabičky) definitivně znehodnotí a není již znovu použitelný. Čtení i zápis informací informace lze povolit pouze autorizovanému okruhu osob či systémů a kontrola zboží je k tomu řádově efektivnější jak z hlediska rychlosti, tak z hlediska správnosti. Centrální informační systém svázaný se zadáním a výrobou elektronických kolků pak může transparetně mapovat celý trh v úplném životním cyklu výrobků.

Pouhé zavedení elektronického kolku by černý prodej konzumovaného alkoholu významně neomezilo. Nicméně kdyby se s ním zavedly a provázaly elektronické faktury, prodejní sklady a registrační pokladny, výhody v tomto směru by exponenciálně narostly. Pokud bychom navíc snížili cenu čteček kolků na dostupnou úroveň, bylo by možné činit prodejce zcela odpovědným za prodej neznačeného alkoholu. Odpadly by tak výmluvy na nemožnost ověření, zda je odebrané zboží správně označeno apod.

Vyšší náklady pak můžeme zvážit ze čtyř různých pohledů. Ve státní správě lze s vysokou pravděpodobností odhadnout, že pokud by byl celý systém včetně legislativy efektivně nastaven, stát by mohl vybrat více na daních. Investice by se mohla vrátit za čtyři až šest měsíců. Na straně výrobce je to o něco složitější. Každý kolek by stál tři až čtyři koruny, což by mohlo po promítnutí do ceny výrobku snížit prodejcům tržby. Na druhé straně lze očekávat, že korektnímu výrobci vzroste obrat adekvátně k poměru omezení černého trhu. Lze uvažovat i o možnosti, že se stát „vzdá“ části zvýšeného objemu výběru daní ve prospěch podpory zavedení nového značení. Alfou i omegou však bude patrně zůstávat to, nakolik výrobci uvěří relevantnímu zvýšení tržeb z důvodu náhrady významné části černého trhu. Pro oblast distribuce lze uvažovat pouze s náklady na nové zákonné procesy a čtení informací z nových kolků. U korektních prodejců by zase zvýšení obratu v oblasti prodeje nově značených výrobků mohlo přinést náplast na pořizovací náklady čteček a elektronických faktur.

V Evropě se zatím systémy RFID prodeje alkoholu ani cigaret stále nepoužívají. Ve špičkově technologicky vyspělých zemích s dlouhodobě rozvinutou ekonomikou odhadují mezinárodní organizace daňové úniky a rizika vyplývající z černého trhu v řádově nižších dimenzích než u nás a proto by náklady na elektronické kolky nebyly ekonomicky výhodné. Nicméně v posledních měsících technologie RFID o řád zlevnila a začíná se o ní proto uvažovat. V zemích s podobnými problémy jako má Česko (Polsko, Slovensko či Rusko) už je proto v různých stádiích přípravy.

Pavel Hrdlička, IBM Česká republika