Každou civilizaci čeká kolaps

Jaká je dnešní doba? Rychlá, informační, internetová, ale i bezbřehá, denervující, povrchní nebo mytická. Určitě ano. Stejně tak žijeme v době, kdy je “in” věřit, že technologické inovace vyřeší všechny naše problémy. Když se ale jen zběžně zamyslíme, nedá nám příliš práce zjistit, že valná část problémů moderních společností má povahu sociální, kulturní, náboženskou, jazykovou a kdovíjakou ještě. Vesměs jde tedy o hluboké společenské procesy. Pomohou nám zde zejména inovace? Zčásti ano, ale jistě ne zcela.

Zároveň je naše doba plnohodnotnou dcerou své minulosti. Společensko-vědní obory dnes – přes veškerou negativní “reklamu” motivovanou finančními úsporami a oborovou nevraživostí – nejsou ani zdaleka zahleděné samy do sebe. Již ze své podstaty hledají na základě uzavřených historických procesů a jejich detailní analýzy odpovědi na otázky, které nabývají stále vice na významu a závažnosti.

Jako archeolog a egyptolog, tedy člověk, který se dnes a denně již přes dvacet let setkává s osudy a procesy, kterými kdysi slavné civilizace procházely, se domnívám, že je v našem zájmu se na chvíli zastavit a bez politicky excitované atmosféry si ujasnit, jaká naše doba vlastně je. Všechny civilizace této planety si totiž myslely, že svůj vrchol nikdy neopustí. Ze své zkušenosti s dobami dávno i nedávno zmizelými vím, že až tak úplně jiní nejsme.

Ať již jsme zastánci cyklického nebo lineárního vývoje, je složité obecné vývojové zákonitosti popřít. A naše minulost, v mém konkrétním případě stadium civilizačních kolapsů a egyptologie, kde se shodou okolností snoubí všechny druhy záznamů o činnosti člověka na této planetě, může být docela inspirativní. Navíc mám to štěstí, že se tato data nedají popřít, zničit či zmanipulovat. Proto si myslím, že archeologie a historie, pokud jsou dobře vedené, jsou strategickými obory pro 21. století. Jistě, také chybují, ale jejich potenciál v odkrývání našich kořenů a naší povahy je velký. Jen ho nejsme zvyklí využívat. Možná i v tom se skrývá inspirace historie civilizací naší planety.

Miroslav Bárta je egyptolog, zabývá se vztahem člověka a krajiny ve starověku a také vývojem a kolapsem komplexních společností.