Říká se, že vědy o životě, zejména molekulární genetika a buněčná biologie, jsou vědami 21. století. Snad je to i pravda. Možná, že lze objevy současné biologie (v nejširším slova smyslu) přirovnat k objevům fyziky dvacátých let a chemie padesátých let minulého století.¨
Kořeny moderních věd o životě ale sahají mnohem dále, až do poloviny 19. století, a my můžeme být hrdi na to, že jeden z pilířů biologie, Gregor Johann Mendel, působil v Brně. Druhým pilířem byl v téže době pracující Charles Darwin. Ale molekulárnín základy biologie položili až James Watson a Francis Crick zveřejněním struktury DNA v roce 1953.
Za šedesát let od objevu struktury DNA udělala biologie neuvěřitelný pokrok. Zejména čtení dědičné informace, zapsané právě v molekulách DNA, umožňuje jednoznačně charakterizovat každého jedince. To se stalo například základem indentifikace osob v kriminalistice a diagnostiky mnohých chorob. Jsem přesvědčen o tom, že analýza DNA změní medicínu. Už dnes jsme na prahu personalizované medicíny, kdy léky budou šity doslova na míru konkrétního pacienta. A přijde doba genové terapie, kdy vadné geny budou nahrazovány geny plně funkčními. Už se nebudou jen zmírňovat příznaky zděděných chorob, ale tyto choroby se budou opravdu léčit, eliminovat.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.