Pokus o vytvoření života

Měnit organismy jsme se snažili odedávna a od chvíle, kdy se nám zdařilo šťastně nadvakrát zkřížit stepní trávu Triticum, kultivujeme pšenici dál a dál. Bez naší vydatné pomoci by pšenice tlak prostředí nejspíše neustála a když různé jiné vyšlechtěné květiny pěstujeme na zahrádkách, musíme je pravidelným pletím znovu a znovu zbavovat tlaku přírodního výběru. Rovněž vyšlechtění psíci různých ras, tak jak je potkáváme na chodnících by v lese neměli šanci na přežití.

Druhým krokem po šlechtění bylo v padesátých letech minulého století naklonování prvního obratlovce - žáby. Zatímco u rostlin se různé řízkování provádělo dávno, nečekalo se příliš, že bychom cosi podobného zvládli u obratlovce. Zdařilo se – a John Gurdon letos v říjnu za práce s žábou Xenopus obdržel Nobelovu cenu. V létě 1996 se narodila Dolly a umlčela tu část vědecké veřejnosti, která soudila, že naklonovat savce nelze. Dnes již máme naklonovanou myš, krávu, kočku, psa, velblouda, máme i klon z klonu a klon z již mrtvého zvířete. Zatímco dříve se nám ani nesnilo, že bychom mohli jednou naklonovat mamuta, dnes, přinejmenším, se již sní.

Třetím krokem byly genové manipulace, přidávání různých genů do stávajících organismů. GM rostliny se dnes na světě pěstují na ploše přibližně velikosti Aljašky a v obou Amerikách se přijímají jako cosi buď velmi dobrého, nebo alespoň ne špatného. Spornější než „zelené biotechnologie“ jsou červené biotechnologie - geneticky modifikovaná zvířata. Když byla poprvé publikována fotografie zeleně svítící rostlinky tabáku, která měla v každé své buňce gen ze světlušky, vyvolalo to ve světě senzaci. U zeleně svítících prasat, které v sobě měly gen pro světélkování z medúzy, a svítily jim všech buňky těla, včetně srdce, jater a všech vnitřních orgánů se etici začali ptát, zda bychom přece jen neměli dát nějakou hranici.

Posledním krokem je vytvoření kompletně nového organismu. Stalo se v květnu 2010, kdy tým Craiga Ventera vytvořil novou baktérii Mycoplasma laboratorium, zvanou Synthia. Pravda, i když byla DNA kompletně vytvořena z chemikálií v laboratoři, informace byla okopírována z volně žijící baktérie Mycoplasma mycoides. Posun je značný: dnes již nejde jen o to, že genomy čteme – začínáme se je učit psát. Snad je možno říct, že se analogová biologie změnila na biologii digitální. Ve velmi blízké budoucnosti tak možná vytvoříme zcela nové organismy, které nám budou nejenom vytvářet biopaliva, vakcíny a likvidovat ropné skvrny. Jdeme ale ještě dál a zkoušíme vytvořit syntetický život na jiném principu než na DNA, kdy by bylo buď více bází nebo jiných, než má přírodní DNA, nebo se zkouší vytvořit život na úplně jiných principech než je stávající pozemský – a biolog nemůže nemyslet na „machines“ bratří Wachovských z Matrix.