Jezulátko ukazuje budoucí hrozby

Promítnou se probíhající klimatické změny do ekologické rovnováhy světových oceánů? Zcela jistě ano, byť přesnou podobu těchto proměn můžeme odhadovat jen s velkou dávkou nejistoty, protože příliš nerozumíme ani klimatu, ani ekologickým a geochemickým vazbám v celoplanetárním měřítku. Konkrétní ukázku, jak zdánlivě nepatrné změny v teplotě vody ovlivňují mořský život, nám pravidelně nabízí klimatický jev El Niño.

V roce 2010 pokleslo oproti předchozímu roku množství vylovených ryb celosvětově o 1,1 procenta (z 89,6 na 88,6 milionu tun – údaj vedle mořských ryb zahrnuje i sladkovodní druhy a mořské plody). Detailnější pohled však odhalí, že za pokles je zodpovědný především slabší úlovek sardelí rybáři z Peru a Chile – vylovili jich o 2,8 milionu tun méně než v roce 2009. Výlov ostatních druhů ryb se celosvětově naopak o 900 tisíc tun zvýšil. Příčina? El Niño. Podobně jako v letech 1998 nebo 2003.

El Niño (Jezulátko) je klimatický jev, který nastává jednou za tři až sedm let a zpravidla vrcholí kolem Vánoc (odtud i jeho španělské jméno).

Nad tropickými oblastmi Tichého oceánu za normálních okolností vanou západním směrem silné pasáty a tlačí povrchovou vodu k západu. U jihoamerického pobřeží proto mohou stoupat k hladině chladnější vody z hlubin, které od jihu přivání Humboldtův proud. A protože chladnější voda je bohatší na živiny, znamená to dostatek planktonu a sekundárně i velké množství ryb, z čehož těží především rybáři z Peru a Chile.