Václav Cvrček publikoval na HNFuture článek, v němž vyzývá jazykovědce, aby dopřáli spisovné češtině větší volnost a místo předepisování spisovných koncovek popisovali češtinu tak, jak skutečně vypadá.
Na jeho příspěvek reaguje Martin Beneš z Ústavu pro jazyk Český AV ČR:
Při moderním uvažování o jazykové kultuře není možné ignorovat sociální a psychologické (kognitivní) aspekty používání jazyka. Jde především o to, že jazyk používají různě staří, různě vzdělaní, kultivovaní atp. mluvčí v mnoha různorodých komunikačních situacích, a o to, že všechny naše jazykové schopnosti zajišťuje mozek (mysl). Václav Cvrček však ve svých úvahách poznatky přesně z těchto dvou oblastí ignoruje (nebo jim nepřikládá takovou váhu, jakou je třeba), a paradoxně se tak podobá lingvistům, s jejichž pojetím jazykové kultury oprávněně polemizuje.
Poznatky sociolingvistiky jsou důležité proto, že dokládají následující v zásadě velmi prostou věc: V různých komunikačních situacích se prostě mluví jiným jazykem – ve veřejných prestižních situacích jazykem vyšším, exkluzivnějším, v každodenní běžné komunikaci různými jazyky nižšími. To, že vedle nižších jazyků existuje ještě jeden vyšší, exkluzivnější jazyk, je zcela běžný jev i v mnoha západních kulturách a jazykových společenstvích. A stejně tak je běžné, že tento vyšší, exkluzivnější jazyk není pro většinu mluvčích jazykem mateřským, ale že se ho musí různě pracně učit až ve škole.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
