Bahenec, Čertův stůl, Bamšula, Na Ždírku... Napadlo vás někdy, jak vznikla pojmenování pro nejrůznější neobydlená místa ve vašem okolí?

Po dokončení Českého jazykového atlasu 1–6 začalo dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., v Brně od r. 2005 zpracovávat rozsáhlý soubor moravských a slezských pomístních jmen, jehož výsledkem bude elektronický Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku (SPJMS). Slovník vzniká jako paralela Slovníku pomístních jmen v Čechách. Zejména ze srovnávacího hlediska je pozitivní, že podobné dílo se připravuje také na Slovensku.

Pomístní jména (též anoikonyma) jsou názvy neobydlených objektů, tj. pozemků (polí, lesů, luk, pastvin), terénních útvarů (pohoří, hor, údolí), vod (řek, říček, potoků, studánek, rybníků), komunikací (silnic, cest a stezek) a různých orientačních bodů (památných stromů, křížů, balvanů, božích muk). Tradičně se ve SPJMS pracovávají také názvy domů, samot a místních částí. 

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se