„Na konci tunelu jsem viděla zářivé světlo a v něm krajinu se zelenou loukou, kterou si moc nevybavuji.“ To není popis cesty posázavským pacifikem, ale typický zážitek z klinické smrti, v tomto případě po autonehodě. Lidé, kteří něco takového prožili, jsou zpravidla přesvědčeni, že nahlédli na druhý břeh řeky Styx. Ale neurologové si tím nejsou ani trochu jisti. Spíše naopak.
Jasné světlo na konci tunelu, pocit odpoutání se od vlastního těla, setkání s dávno zemřelými členy rodiny a přáteli, rekapitulace celého života během několika vteřin, Ježíš, éterická krásná dívka nebo prostě jen neurčitá „zářící“ postava v roli Charóna, pocity štěstí, klidu a naprosté duševní rovnováhy... Jednotlivé zážitky se liší, ale lze mezi nimi vypozorovat řadu společných rysů.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
