Google OnHub: Nejlepší router pro většinu domácností, mor pro náročné

Google už vyrábí kdeco spojeného s internetem: chytré telefony, počítače, tablety, multimediální zařízení… A nyní i router – krabičku, která uživatele k internetu přímo připojí. Google OnHub ale není úplně obyčejný router. Na jedné straně patří k tomu úplně nejlepšímu na trhu, na straně druhé postrádá některé základy.

To nejdůležitější, co Google OnHub nabízí, je vysoká úroveň zabezpečení – domácí sítě i samotného routeru. Část uživatelů nutně odradí spojení s uživatelským účtem od Googlu, ale právě toto propojení dělá z OnHubu jediný router, který nabízí dvoufázové ověření identity uživatele.

Díky tomu je téměř nemožné, aby se k nastavení routeru dostal někdo nepovolaný – potenciální úročník. Google navíc zaručuje pravidelné aktualizace a s nimi spojené opravy chyb. Router samotný, respektive jeho software přitom staví na velmi bezpečném jádru operačního systému Chrome OS.

Wi-fi: 802.11ac (2.4 GHz, 5 GHz)
Maximální propustnost: 1900 Mbps wi-fi, 1000 Mbps ethernet
Cena: 199 USD + DPH a poštovné a poplatek za celní řízení
Kopírování souborů, ethernet: nelze změřit
Kopírování souborů, wi-fi: 2,4 GHz: 86 Mbps
Kopírování souborů, wi-fi: 5 GHz: 384 Mbps
Kopírování souborů z USB 5 GHz: nenabízí
Komunikace z PC na PC: 76 Mbps
Přenos dat přes celý dům, wi-fi 2,4 GHz: 23 Mbps

Design routeru OnHub, který pro Google vyrábí TP-Link, trochu připomíná zařízení konkurenčního D-linku, který nabízel několik válcovitých síťových směrovačů. Válcovitý tvar má své opodstatnění – v úhlu 120 stupňů jsou v těle routeru schované antény, celkem šest párů. Tři páry antén patří vysílači na frekvenci 2,4 GHz, další tři vysílají v pásmu 5 GHz. Kromě toho je v OnHubu ještě jedna anténa, která slouží k měření okolního provozu – na jeho základu upravuje OnHub vlastní vysílání, primárně použitý kanál.

Válec podle Googlu je elegantní: jádro routeru kryje plastová vnější vrstva, kterou časem půjde vyměnit za verzi s jinou barvou nebo texturou. Testovaný model, který nám půjčili vývojáři ze studia TappyTaps http://www.tappytaps.com/cs/, měl tmavomodrou barvu s matnou povrchovou úpravou.

Linii routeru nic neruší, všechny konektory jsou umístěné vzadu dole a není jich moc. Vedle napájení je k dispozici jeden ethernetový port pro připojení k internetu a jediný ethernetový port pro připojení zařízení, jako je NAS, počítač nebo herní konzole či chytrá televize. V základně je také jeden USB port, ale jeho využití je zatím trochu záhadou – připojený USB disk neudělá vůbec nic.

Stav routeru pak hlásí světlo s nastavitelnou úrovní jasu v horní části zařízení. Uvnitř je také reproduktor, který zatím slouží v průběhu nastavení ke snadnému spárování s mobilním telefonem. Google nicméně do routeru zabudoval i podporu bezdrátových sítí používaných v rámci inteligentní domácnosti / internetu věcí, a to hned ve třech standardech: Bluetooth Smart, Zigbee nebo Weave.

Vysoký výkon routeru má zajistit výkonný dvoujádrový procesor Qualcomm Atheros IPQ8064 s taktem 1,4 GHz. Jde o čip s jádrem, které má Snapdragon 600, doplněný o specifické čipy pro řízení síťového provozu. Pro aplikace, které jednou router možná nabídne, je připraveno 4GB úložiště.

Google OnHub: Moderní router pro wi-fi bez starostí

Dalších 13
fotografií

Všechno skvěle jednoduché

Výjimečnost routeru OnHub začíná ještě před samotnou instalací. Google si dal záležet na balení a právě hezká krabička, která se v polovině odklápí, zaujala i mou čtyřletou dcerku natolik, že se pustila do aktivace zařízení se mnou – a nelitovala, protože v průběhu instalace si podle ní router zpíval, když pípáním předával telefonu informace potřebné ke spárování s mobilním telefonem.

Bez mobilního zařízení s Androidem nebo iOS router nezprovozníte. To je trochu nepříjemný fakt, ale instalace v mobilní aplikaci je jednoduchá a ve srovnání s klasickými webovými průvodci mnohem snazší pro běžného uživatele – stačí pustit aplikaci, přihlásit se do účtu Google a dát telefon blízko k zapnutému routeru. Pak už stačí jen nastavit název routeru a wi-fi sítě a heslo. Jediným zádrhelem by mohl být fakt, že aplikace zatím není v češtině, on se ani celý router v ČR zatím neprodává. Obrázky jsou ale dostatečně návodné a většina routerů na trhu češtinu nepodporuje.

V aplikaci je potom možné nastavit jen několik málo věcí. K mému překvapení je jednou z nich možnost změnit adresu DNS serverů. Není nutné využívat DNS od Googlu, takže i s OnHubem lze sledovat Netflix nebo Hulu s využitím služeb, jako je Unblock-Us. Nelze už ale nastavit nic pokročilejšího, jako například statické směrování.

Aplikace zvládá jednoduše nastavit prioritu různých zařízení při přístupu k internetu, zobrazit lze také statistiky přenesených dat, ale v tomto ohledu OnHub hodně zaostává za Asusem – Google neumí správně identifikovat většinu zařízení a místo reálných dat u nich hlásí, že neví, kolik toho přenesla, takže dává k dispozici hlavně celkový přehled o tom, kolik toho přes router proteče.

Absence pokročilých nastavení se asi nezmění. Tohle je router určený masám, které se o svou síť nechtějí starat a něco složitě ohýbat. Naopak je v podstatě jisté, že možnosti routeru a jeho využití se časem zlepší. Nabízí se paralela s ChromeOS na noteboocích – zpočátku to byl skutečně jen webový prohlížeč s klávesnicí, dnes na chromebooku můžete bez internetu editovat dokumenty MS Office a přehrávat videa nebo editovat fotky.

Výsledky měření

Omezené možnosti nastavení nám testování routeru poměrně zkomplikovaly. Nelze například odlišit 2,4 a 5GHz síť, kvůli pouhému jednomu ethernetovému portu nelze změřit rychlost stahování dat z NAS přes ethernet a nebylo ani jak změřit rychlost přístupu k datům na USB klíčence, protože s ní OnHub neumí zacházet.

To, co otestovat šlo, nicméně řadí OnHub někam do středního pole. Rekordy netrhá, to vůbec ne, ale je spolehlivý a má výborné pokrytí všemi směry – 100% to ale platí pouze pro 2,4GHz síť. V rámci pomalejší varianty wi-fi jsem naměřil ve stejné místnosti 86 Mbps, přes celý patrový dům s cihlovými zdmi a betonovým stropem to bylo v průměru 23 Mbps. Rychlejší 5GHz síť nabídla v průběhu měření průměrnou rychlost 384 Mbps, což je pěkné číslo, ale ve srovnání se špičkovými routery tradičních výrobců zaostává až o 50 procent.

Prostým výkonem nenadchl ani test stability spojení mezi desktopem připojeným přes ethernet a notebookem s 5GHz wi-fi – 76 Mbps je podprůměrný výsledek v této cenové kategorii.

Výsledné hodnocení ale na surovém výkonu v tomto případě moc nestaví. OnHub je dostatečně rychlý, aby zvládal streamování několika proudů FullHD obsahu, dokáže udržet bezproblémové sledování on-line videa z Netflixu i při stahování dat přes BitTorrent (to všechny letos testované routery z vyšší kategorie) a hlavně a především – je bezpečný. Tohle je přesně router, jaký bude zkušený a náročný uživatel nesnášet kvůli jeho aktuálním omezením, ale který stejný člověk strašně rád koupí svým rodičům a doporučí kolegům – nebude s tím totiž mít starosti.