V běžné výpočetní technice, jako jsou počítače ale například i mobilní telefony, je pevný disk, který uchovává data, oddělený od procesoru, jenž je zpracovává. Skupině vědců ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu se ale podařilo vytvořit pevný disk, který umí být i procesorem. Na jeho vývoji se podílel i český fyzik Aleš Hrabec. Na švýcarské univerzitě, jež patří mezi nejlepší vysoké školy na světě, pracuje už několik let. Dlouhodobě se věnuje vývoji nových materiálů a způsobů pro vylepšení ukládání digitálních dat.

O přelomovém objevu v březnu informoval prestižní vědecký časopis Nature. "Vyvinuli jsme zařízení, které by mohlo být zajímavé i pro velké společnosti na trhu, jako jsou například IBM nebo Samsung. V rámci Evropy jsme jej před několika týdny patentovali," říká Aleš Hrabec, absolvent Vysokého učení technického v Brně. Už dvanáct let se věnuje vědě v zahraničí. Nejprve ve francouzském Grenoblu, kam se dostal již jako student v rámci programu Erasmus. Následně se přes Leeds a Paříž přesunul na Spolkovou vysokou technickou školu v Curychu (ETH).

"Naše skupina se zasloužila o průlom ve výzkumu zpracování a výpočtu dat pomocí takzvaných logických obvodů, které ukrývá každý procesor. Přišli jsme s novou metodou na bázi magnetických materiálů. Ty jsou alternativou dnešní křemíkové technologie," popisuje Hrabec.

Jeho mezinárodní tým vedený profesory Laurou Heydermanovou a Pietrem Gambardellou nabourává konvenční von Neumannovo schéma, které navrhl americký matematik John von Neumann již v roce 1945. Až na pár výjimek je zachováno dodnes a stanovuje rozdělení paměti a procesoru.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se