Digitálně na úřad? Částečně ano, překážek je ale stále dost

Pavel v noci špatně spal. Ráno ho čekalo soudní stání kvůli nehodě, kterou loni neúmyslně způsobil na dálnici. Málem zaspal, rychle zaběhl do koupelny, v kuchyni políbil snídající manželku a za deset minut už seděl u počítače v obýváku. Připojil se na příslušný soud, ověřil svoji identitu na eIDentita. O chvíli později už ho soudce pustil do virtuální soudní síně, kde začalo líčení. Za pár desítek minut bylo hotovo. Rozsudek dva měsíce domácího vězení už putoval vězeňské službě a ještě ten večer kurýr přivezl Pavlovi digitální náramek se senzorem hlídání pohybu. Kdyby si ho do 24 hodin nenasadil, policisté by jeli najisto.

Ano, úvodní scéna zatím patří jen do sci-fi literatury, ale komunikace českého státu s občany probíhá zejména díky pandemii stále více digitálně. Nově se lze k digitálním službám úřadů, např. Portálu občana, přihlásit prostřednictvím mobilního klíče, podobného jaký už spousta lidí používá u elektronického bankovnictví. Na začátku zmíněný distanční soud umožňují české zákony už nyní a nejsou v tomto žádné nepřekonatelné překážky.

O samotný Portál občana měli Češi do konce roku 2019 minimální zájem, zkušenost s ním mělo pouze půl procenta dospělých. Počet služeb, které si mohou přes portál vyřídit, přitom stále roste, nyní jde přes něj zařídit desítky věcí, na mnoho z nich je třeba mít zřízenou datovou schránku. "Již jsme spustili novou funkci spočívající v možnosti vytisknout potvrzení o očkování," vysvětluje Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci.

Stát nyní doufá, že předloňské schválení zákona o právu na digitální služby a letošní zavedení takzvané bankovní identity přivede k využívání digitálních služeb státu více než pět milionů nových uživatelů. Půjde o lidi, kteří dnes běžně využívají služby internetového bankovnictví. Bankovní identita pro státní eIDentitu je zatím dostupná u tří tuzemských bank – ČSOB, Komerční banky a České spořitelny.

Přívětivost především

V souvislosti se zatím malým zájmem Čechů o digitální komunikaci se státem upozorňují experti zejména na nutnost, aby služby byly srozumitelné a natolik přívětivé, že je lidé budou umět používat a budou vědět, co jim přinesou. "Zásadní je, aby v této věci veřejná správa používala stejnou metodiku. Digitální služby by měly být podobné a intuitivní, aby se občan nemusel při využívání různých digitálních technologií pokaždé učit, jak je používat a orientovat se v nich," vysvětluje Václav Koudele, architekt strategických řešení pro veřejný sektor ve společnosti Microsoft.

Dodává také, že stát by se měl více zaměřit na vysvětlování, na kampaně, kterými lidi přivede k digitálním službám a na jednoduchých příbězích ukáže občanům užitečnost takových služeb. Podobně se vyjadřuje i Vladimír Dzurilla, který upozorňuje na velký rozdíl mezi využíváním digitálních služeb v Praze a ostatních českých regionech. Na datech, která Česko posílá do Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), je vidět, že služby jsou dostupné, lidé je ale z nějakého důvodu nevyužívají v takovém rozsahu, jak by to bylo možné. "V posledním vydání studie OSN, která porovnává úroveň digitalizace různých zemí, je Česko uvedeno jako jedna ze tří zemí na světě, která se zlepšila o více než jednu kategorii, což je určitě pěkný úspěch našeho eGovernmentu, ale málokdo o něm ví. Vzpomněl jsem si na slova jednoho z kolegů z Británie, který říkal, že ví, že nejsou nejlepší na světě v eGovernmentu, ale že jsou nejlepší v jeho propagaci. My v oblasti osvěty o existujících službách poněkud zaostáváme," říká Dzurilla.

Otevírání dat brání mentalita lidí

Zásadním momentem, který zajišťuje fungování občanské společnosti, je otevírání dat vlastněných státem veřejnosti. Občané mají právo vědět, jak funguje něco, co si sami platí ze svých daní. Za poslední roky se atmosféra sdílení dat s veřejností vylepšila i díky neziskovým organizacím, které si osvětu v této oblasti daly jako cíl. "Otevřená data jsou zakotvená v legislativě, občané mají k dispozici spoustu otevřených datasetů, pro některé instituce už se stalo samozřejmostí publikovat vše ve formátu otevřených dat," komentuje současnou situaci Robert Basch, ředitel Nadace OSF. Ta se věnuje digitalizaci a otevírání dat od roku 2012.

Ještě lepšímu otevření státní správy veřejnosti brání podle Basche přetrvávající mentalita politiků a úředníků, kteří vyrostli v době, kdy digitalizace a práce s daty nebyly běžné ani vyžadované. "Zatím se nám, kteří prosazujeme otevírání dat, nepodařilo těmto skupinám ukázat, že jim digitalizace a práce s daty může výrazně zjednodušit a zrychlit práci," doplňuje Basch.

Komentář Josefa Donáta

Bankovní identita je vstupní branou do veřejné správy 21. století

16. 2. 2021 ▪ 5 min. čtení

Napříč veřejnou správou je stále malé povědomí, co otevřená data jsou a k čemu slouží. Podle Josefa Šmídy, koordinátora projektu Náš stát, naše data v Nadaci OSF, musí veřejná správa řešit svoji menší digitální gramotnost tím, že si nechává data zpracovávat externím dodavatelem, a poté často dochází k tomu, že pokud o taková data projeví občan zájem, veřejná správa se mu snaží vnutit, že je musí zaplatit. "Takto si například Policie ČR řekla o 26 milionů korun v případě výpisu informací o trestných činech za posledních pět let nebo Zeměměřičský úřad o tři miliony korun za digitální model reliéfu Česka," vzpomíná na konkrétní příklady Šmída. Podle Václava Koudele z Microsoftu je vhodné doplnit zveřejněná data nástrojem, s jehož pomocí si v nich může i běžný občan listovat či provádět jednoduché analýzy. "Toto bude do budoucna ještě výzvou pro všechny úřady," domnívá se Koudele.

Chybí správní lidé

Aby se mohla digitální vstřícnost vůči veřejnosti zvyšovat, musí vizi elektronických úřadů realizovat úředníci, kteří mají silné znalosti problematiky a chuť převádět vize do konkrétních kroků. Takových je ale stále na českých úřadech poměrně málo. "Po mnoha letech přešlapování ohledně digitalizace školství či zdravotnictví došlo loni díky pandemii ke skokovému posunu. Zároveň se ale v ostrém světle zjevily chybějící digitální kompetence uvnitř státní správy. Ministerstva mají často doslova jen pár digitálně schopných lidí, kteří naprosto nestíhají," říká Jakub Nešetřil, zakladatel a předseda správní rady komunity Česko.Digital, která už téměř tři roky sdružuje IT profesionály, kterým není lhostejný osud digitalizace Česka.

Podle něj je třeba, aby stát začal přitahovat do svých struktur kvalitnější experty a začal měnit způsob uvažování existujících týmů a vybudoval si i digitální kompetenci přímo uvnitř úřadů. Odpovědnost za vizi a řízení projektů nelze vysunout ven mimo státní správu. "Klíčová pozice, která téměř u všech projektů chybí, je takzvaný product owner – tedy vlastník digitálního produktu s pravomocí průběžně dodavatele úkolovat, přijímat rozhodnutí a zároveň člověk s jasnou vizí, kam daný úřad chce digitalizaci dostat. Tuto roli je třeba najít uvnitř úřadu – žádný komerční dodavatel nemůže za úřad či ministerstvo najít, jak má vypadat jeho portfolio digitálních služeb a jak se mají používat," upozorňuje Nešetřil.

Foto: HN – Archiv HN