Česká republika má svého prvního zástupce v Internetové síni slávy. Stal se jím Jan Gruntorád, který byl iniciátorem prvního připojení československé instituce k celosvětovému internetu. Po dobu 25 let až do letošního roku vedl sdružení CESNET, které buduje stejnojmennou akademickou síť a podílí se na globálním vývoji a výzkumu internetových technologií.
„Měl jsem velké štěstí, že jsem se seznámil s Vintem Cerfem, který strávil spoustu času odpovídáním na mé otázky a svým nadšením mě inspiroval k mé další práci,“ uvedl ve svém projevu Jan Gruntorád s odkazem na „otce internetu“, jenž vytvořil komunikační protokol TCP/IP. Připomněl také, že je pro budoucnost důležité udržet svobodnou povahu internetu bez zásahů vlád.
Pro Jana Gruntoráda jde o symbolické završení dlouhé kariéry spojené s rozvojem internetu v Česku, kterou oficiálně uzavřel odstoupením z pozice ředitele sdružení CESNET. O své zkušenosti a zážitky spojené s budováním českého internetu se Gruntorád podělil se čtenáři HN v rozhovoru letos na jaře.
Česká věda v nás má oporu, pyšný jsem i na náš výzkum, říká otec tuzemského internetu Jan Gruntorád
Letošní ročník přijímání nových členů Internetové síně slávy proběhl po loňské pauze pouze virtuálně prostřednictvím on-line přenosu a videozdravic laureátů. Díky internetu se tak mohli zástupci pořádající organizace The Internet Society s laureáty, novináři a dalšími zájemci setkat „bez utlačování v letadlech a nevalného palubního občerstvení“.
Od roku 2012 se členy Internetové síně slávy stalo na 135 osobností – vizionářů, programátorů i politiků, kteří se zásadně podíleli na vývoji a rozšiřování internetu po celé zeměkouli. V rámci prvního ročníku vyhlašování cen se mezi laureáty ceny zařadili Vint Cerf, tvůrce World Wide Webu Tim Berners-Lee, americký počítačový vědec Leonard Kleinrock nebo hlavní vývojář operačního systému Linux Linus Torvalds.
Letos ocenění získalo vedle Jana Gruntoráda i dalších dvacet odborníků ze všech kontinentů včetně dánského zakladatele evropské páteřní sítě Ebone Frodeho Greisena, Liany Margaridy Rockenbachové Taroucové, jež se zasadila o propojování brazilských univerzit, nebo Lixie Zhangové, která navrhla internetový protokol RSVP pro rezervaci prostředků v páteřních sítích.
