Velké technologické firmy zneužívají své postavení, škodí svým konkurentům v Evropské unii a musí platit. Aneb Evropa zaspala v technologiích a zahraniční obry chce alespoň vychovat a ochránit to málo, co se evropským firmám povedlo vybudovat. Tak to vypadá z výsledků sporů, které Evropská unie vede proti gigantům v čele s Googlem a Applem.

Proč se tomu věnujeme právě nyní? Evropská komise obhájila pokutu ve výši 4,125 miliardy eur pro Google za to, že zneužil dominantní postavení operačního systému Android, aby posílil pozici svého internetového vyhledávače na úkor konkurentů včetně českého Seznamu. Ten s Googlem vede i samostatný spor o náhradu škod, ve kterém chce odškodnění ve výši 10 miliard korun – to je asi desetina toho, co má Google zaplatit v rámci pokuty od Evropské komise.

Pokuta pro Google je už v podstatě jistá. EU ji původně udělila v roce 2018, ale čtyři roky probíhaly soudní spory o její platnosti. Nyní ji potvrdil Tribunál Soudního dvora EU s tím, že jádro odůvodnění platí, ale pokutu mírně snížil. Další odvolání je už možné jen kvůli procesním důvodům.

Pro někoho může být pokuta pro Google důvodem k jásotu, ale peníze v tomto ohledu nejsou podstatné. Čtyři miliardy eur jsou pro společnost naprosto zanedbatelná částka. Čistý zisk firmy v roce 2021 byl 76 miliard dolarů, takže pokuta je jen 5,4 procenta ročního zisku. Malá daň za nezvratitelné postavení Googlu a záruku podobných zisků na další léta.

„Vítězství“ EK je poněkud Pyrrhovo. Google se totiž dopouštěl protisoutěžního chování v letech 2011 až 2014. Trest jedenáct let poté, co došlo k prvnímu porušení zákona, je zbytečný. Jako byste dítěti zakázali na týden videohry rok poté, co kvůli přílišnému hraní zanedbalo přípravu na písemku. Tedy v tomto případě si alespoň maličko polepší rozpočet EU, ale opravdu maličko. Pro letošek pracuje EU s rozpočtem asi 170 miliard eur.

Podobné to bude s možnou pokutou pro Apple kvůli zvýhodňování jeho vlastních služeb a protisoutěžnímu chování ve vztahu ke Spotify či Netflixu. Evropské komisi trvalo tři roky od podání stížnosti ze strany Spotify, než Apple vůbec obvinila. Šéf Spotify tento týden v Bruselu žádal rychlejší vyšetřování.

Regulátoři prohrávají s Applem i Googlem v oblasti poplatků za prodej aplikací i přes zavádění nových zákonů, které zakazují omezovat platby pouze na jednoho poskytovatele – Apple i Google jednoduše zavedly nový správní poplatek, takže se legislativní koza nažrala a vlk stále sbírá zlaťáky.

Zprávy ze světa

Možná že právě tato série neúspěchů vede regulační orgány k větší přísnosti ohledně akvizicí. Nejprve regulátoři zamezili Nvidii v koupi společnosti ARM Holding, která navrhuje mobilní čipy používané Applem, Qualcommem, MediaTekem, Samsungem a dalšími firmami. Nyní má britský regulátor a podle neoficiálních informací i Evropská komise výhrady proti snaze Microsoftu převzít herní vydavatelství a studia Activision-Blizzard v jedné z vůbec největších technologických akvizic s hodnotou 69 miliard dolarů.

Hlavním kritikem spojení je Sony, které většinu svého zisku těží z konzolí PlayStation a prodeje her. Sony má ve srovnání s Microsoftem v herním prostoru dvojnásobný tržní podíl, více konzolí než Microsoft prodává i Nintendo. Sony se však bojí možného odlivu hráčů, zejména ve spojení s herní sérií Call of Duty, kterou by Microsoft v rámci akvizice získal pod svou kontrolu a potenciálně by mohl ukončit její vydávání pro konzole od Sony.

Přínosnější snad budou snahy EU o prodloužení životnosti elektronických zařízení díky pravidlům pro poskytování náhradních dílů nebo o jednotném nabíjecím konektoru, na který snad příští rok přistoupí konečně i Apple.

Problém s regulacemi je ale v tom, že i když se snaží – pozdě – chránit zájmy evropských firem a vůbec menších firem proti velkým konkurentům, ve výsledku to inovace nijak zvlášť nepodporuje. A ve chvíli, kdy velké firmy vyrostou, je extrémně těžké je porazit. Pokud nabídnete něco nového, spíš vás koupí, pokud ve vás uvidí hrozbu. Nebo zkopírují to, co děláte, a převálcují vás marketingem. Nebo obojí, jako v případě Adobe, které tento týden oznámilo akvizici konkurenční společnosti Figma. I tato transakce s hodnotou 20 miliard dolarů musí projít schválením regulačními orgány.

Je to moc byznysu najednou? Světem technologií stále hýbají i fyzické produkty. A kvůli obavám z finanční krize se firmy soustřeďují na zboží z kategorie dostupného luxusu, která tolik nepodléhá výkyvům. Sonos například představil dlouho očekávaný levnější subwoofer pro své soundbary.

Sonos Sub Mini není úplně malý – má objem 13 litrů a staví na stejné technologii jako oceňovaný velký subwoofer. Proti konkurenci sází na dvojici měničů, které hrají proti sobě a pomáhají tak vyrušit nechtěné vibrace a zkreslení. Sonos také porušil svůj zvyk tajit frekvenční charakteristiku a slibuje zvuk už od 25 Hz, což je na malé rozměry překvapivě dobré. Česká cena náhodou odpovídá objemu reprosoustavy – 12 990 korun. Na test by měl dorazit už brzy.

Lenovo představilo nové telefony Motorola. Motorola 30 Ultra je nejlépe vybavený model se 125W nabíjením, ve smartphonu zatím unikátním 200Mpx fotoaparátem a procesorem Snapdragon 8 Gen1. Bohužel jde Motorola na trh s Androidem 12 ve chvíli, kdy už existuje Android 13, takže Lenovo promeškalo příležitost stát se výrobcem, který nabídne nový Android jako první v novém mobilu.

Nové produkty vznikají i v Česku, společnost Acoustique Quality začíná prodávat novou generaci svých nejprodávanějších reprosoustav řady M. AQ M26 má modernější design, optický vstup pro připojení zvuku z televize a nechybí ani Bluetooth s kodekem AptX Low Latency. Proti předchozí generaci dostaly reprosoustavy M26 také nový výškový reproduktor s lepší směrovostí vysokých tónů.

Tento týden si můžete užít inovace a zajímavosti ze světa technologií i prostého kutilství na veletrhu Maker Faire Prague v Holešovické tržnici. Prusa Research tam například bude poprvé ukazovat svojí automatizovanou tiskovou farmu, se kterou zaujal při odhalení na Expu 22 v Dubaji.

Z naší zahrádky

Nejvíce tento týden děním hýbal samozřejmě Apple, který začíná prodávat nové iPhony, chytré hodinky a bezdrátová sluchátka. Proti předchozím letům nejsou změny u základních modelů moc velké, takže první recenzenti doporučují nejčastěji koupi starších modelů, což je překvapení. Modely Pro ale zaujaly funkcí stále aktivního displeje i animacemi kolem otvoru v displeji pro senzory FaceID a přední fotoaparát.

Během posledního týdne jsme testovali první OLED televizor od Samsungu, který spojuje technologii Quantum Dot pro jasnější barvy s OLED panelem, díky které má televize dokonalý kontrast. Výsledkem je nadstandardní jas kombinovaný s temnou černou a výraznými barvami. I s první generací své technologie Samsung poráží nejlepší tradiční OLED panely od LG. S cenou 60 tisíc korun za 55“ model jde ale skutečně o luxusní zboží.

Nakonec odemykáme recenzi chytré zvonku, který umí fungovat i jako bezpečnostní kamera a zvoní v telefonu i prostřednictvím chytrých reprosoustav nebo stávajícího vnitřního zvonku. A umí fungovat i na baterky – až dva roky na dvě AA baterie.

 

Baví vás moderní technologie? To byste si neměli nechat ujít newsletter Týden s technologiemi, díky kterému dostanete do téměř pravidelného pátečního e-mailu to nejzajímavější dění a produktové novinky za celý týden.