Samsung konečně ukázal, co umí jeho nové televize. Sony své obrazovky pro letošní rok představí za týden. A na trh se chystají nové a lepší mobily, které budou představeny od pondělí na veletrhu Mobile World Congress v Barceloně. Applu utekly nákresy iPhonu 15 a Google zdražuje svou verzi Office pro firmy. Všechny tyto zprávy jsou zajímavé, ale hlavním tématem celé letošní zimy stále zůstává umělá inteligence.
Po start-upech spojených s kryptoměnami se technologický svět obrací k fenoménu umělé inteligence, aby vyvolal zájem zákazníků. Fascinace konverzační umělou inteligencí ChatGPT vyvolala mánii podobnou příchodu komerčního webu nebo technologií blockchainu. Emocím podlehli i manažeři Googlu a Microsoftu v překotné snaze nabídnout zákazníkům možnost pohovořit si s vyhledávačem.
Nevedla je přitom snaha o to, nabídnout kvalitnější výsledky vyhledávání nebo zlepšit svoje příjmy. Firmy hrají o image a je to drahá hra, ve které jde o miliardy. Ne v lehce imaginární hodnotě firem, respektive jejich akcií, ale v čistých nákladech. Ve srovnání s klasickým vyhledáváním, které pracuje s klíčovými slovy a databázemi plnými informací o obsahu webových stránek, je použití umělé inteligence mnohem náročnější a nákladnější.
Podle Googlu je využití jazykového modelu (umělé inteligence) při tvorbě odpovědí na vyhledávání přibližně desetkrát dražší. Každá odpověď zabere více času, spotřebuje více energie. A čas i energie jsou drahé, když každou operaci musíme vynásobit miliardami vyhledávacích dotazů.
Strach z toho, že by Google mohl přijít o virtuální monopol na vyhledávání, a naopak vidina Microsoftu, že by mohl Google oslabit a konečně po třinácti letech prosadit chatbota Bing AI jako reálného konkurenta při vyhledávání a analýze informací, je silná motivace. Jde o velkou investici.
Náklady na větší výpočetní kapacity se časem mohou snížit díky optimalizaci samotné umělé inteligence i využití efektivnějších datových center. Ale náklady ztracené příležitosti by mohly být výrazně vyšší. A tak Microsoft i přes řadu kontroverzních odpovědí systému Bing AI rozšiřuje jeho testování. Už ho vyzkoušel více než milion zájemců a nově je upovídaný vyhledávač dostupný i v aplikacích Bing a Edge pro iOS a Android, a také v komunikačním nástroji Skype.
Jiné projekty založené na umělé inteligenci se obejdou bez tak výrazných nákladů a rizik, jakým se vystavuje Microsoft s Googlem. V oblasti strojového překladu se umělé inteligenci daří od počátku a lidé mají k takové službě relativně zdravý přístup. Počítají s tím, že překlad nemusí být dokonale přesný, ale umožňuje jim přístup k informacím, které by jinak neměli. Stačí, když jim webový prohlížeč přeloží webovou stránku z libovolného jazyka do češtiny. V angličtině to možná nepotřebujeme, zvládneme i trochu němčiny, ale co japonština nebo menu v řecké restauraci?
Překladače už jsou tak dobré, že se uplatňují téměř ve všech oborech. Používají je i profesionální překladatelé, aby si usnadnili část své práce. Odolávají jen extrémně technické překlady, ve kterých absolutně záleží na znalosti terminologie v konkrétních oborech, a kvalitní překlady beletrie, i když i tam se prolamují ledy.
Už v roce 2022 vyšel český překlad knihy Davida Eaglemana Suma Sumárum. Převod provedl německý systém DeepL, překladatelka Jana Zatloukalová ale výstup z DeepLu upravila až znovu přeložila. Surový výstup byl nepublikovatelný, ale méně skrupulózní vydavatel než Dybbuk by možná surový strojový překlad s malou korekcí vydal a ani by se neobtěžoval přiznat použití umělé inteligence. Osobně si raději přečtu Orwellův Zvířecí statek v novém překladu Viktora Janiše, který sice používá překladatelský software, ale každý termín a specifický výraz pečlivě dohledává, a k tomu si dává práci se zachováním stylistického přístupu a rukopisu autora. To umělá inteligence neumí, alespoň zatím ne.
Nedostatky představivosti ale spoustu lidí netrápí, netrápí dokonce ani „spisovatele“. Na Amazonu už je ke koupi dost knih, které napsala konverzační umělá inteligence ChatGPT. Greg Bensinger z agentury Reuters popsal příklad obchodního zástupce, který během několika hodin s pomocí ChatGPT vytvořil krátkou dětskou knížku a sám si ji vydal na Amazonu. Nevydělal moc, ale za pět hodin práce a bez propagace se nedá čekat milionový zisk.
Knih, které jako autora nebo spoluautora uvádí ChatGPT, jsou na Amazonu stovky a další tisíce povídek a románů vydaných vlastním nákladem jako elektronické knížky pro čtečky Kindle vznikly stejným způsobem, ale jejich autoři to nepřiznávají. Ani pravděpodobně nemusí. Přimět ChatGPT k tomu, aby napsal něco zajímavého, není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá, a slávu i uznání si autoři knih musí vydřít, zaplatit v marketingových kampaních, nebo musí mít alespoň štěstí, aby si jich někdo všiml a poskytl jim potřebnou publicitu.
Záplava laciného škváru z dílny ChatGPT přiměla například editora časopisu Clarkesworld Magazine k zastavení příjmu nových textů. Neil Clark, nositel ocenění Hugo pro autory nejlepších literárních děl v oblasti sci-fi či fantasy, zatím hledá způsob, jak příjem příspěvků obnovit. Zatím ale chybí bezpečný a dostatečně levný způsob, jak zkontrolovat autenticitu velkého množství příspěvků. I když je paradoxní, že zrovna vydavatel sci-fi nechce publikovat díla umělé inteligence. Jenže najít ve stovkách textů vygenerovaných umělou inteligencí ty kvalitní je časově extrémně náročné.
Umělá inteligence může být i užitečná. Ostatně kvalitní umělá inteligence je sen a meta například v případě videoher. Všichni chtějí věrohodné postavy a protivníky, kteří představují správnou míru výzvy, ale také nepůsobí jako neporazitelný stroj. S touto myšlenou si hraje Sony, které do své závodní hry Gran Turismo 7 pro PlayStation 5 přidalo nejen podporu pro nový headset PlayStation VR 2, ale také nový herní režim, ve kterém se hráči mohou utkat s umělou inteligencí GT Sophy.
Speciální herní režim nabízí možnost závodit proti čtveřici vozů ovládaných umělou inteligencí s různým nastavením obtížnosti. Přínos proti standardním závodům v GT7 je v realistickém chování GT Sophy při srovnání se standardními virtuálními řidiči, kteří jezdí strojově, a závody tak připomínají spíše časovku než skutečné souboje. V nejnáročnější podobě a při použití stejného vozu je Sophy téměř neporazitelná i pro nejlepší hráče GT7.
Streamovací platforma Spotify před dvěma lety představila službu Hi-Fi s vyšší kvalitou zvuku, jakou nabízí Apple Music nebo Deezer, ale zatím ji zákazníkům nenabídla. Místo toho nyní startuje virtuálního DJ. S pomocí umělé inteligence doprovodí hudbu komentářem, jako bychom poslouchali skutečné rádio s někým, kdo rozumí tomu, co pouští do éteru. Navíc posluchače oslovuje jménem. Zatím tuto službu v rámci betatestu nabízí Spotify jen v angličtině v USA a Kanadě platícím zákazníkům, ale vypadá to opravdu zajímavě.
A nakonec tu máme ještě Apple. Podle informací agentury Bloomberg se Applu podařilo pokročit v projektu neinvazivního měření hladiny krevního cukru. Projekt, který má zpříjemnit život diabetikům, vznikl ještě za života zakladatele a ředitele firmy Steva Jobse. Projekt je ve fázi funkčního prototypu technologie, kterou ale bude nutné zásadně zmenšit, aby ji šlo vložit například do chytrých hodinek. Cílem Applu je odhalit riziko vzniku diabetu ještě před propuknutím nemoci a umožnit zákazníkům, aby se cukrovce vyhnuli, pokud dokážou změnit svůj životní styl.
