Počítače Raspberry Pi jsou fascinující. Nesnaží se oslnit schopnostmi a technickými specifikacemi. Jejich parametry jsou ve srovnání s běžnými stolními počítači i notebooky velice skromné. Nejsou totiž určené pro běžné masové použití. Vznikly primárně jako nástroje pro výuku, prototypování nebo třeba domácí kutění. Jejich hlavní výhodou je nízká cena kolem tisíce korun. Recenzované Raspberry Pi 400 je nicméně jiné, jde o první Raspberry pro obyčejné lidi a nemohlo přijít v lepší chvíli.
Všechny předchozí verze se prodávaly v podobě holé desky plošných spojů a uživatel si musel sehnat i krabičku. RPi 400 na to jde úplně jinak. S odkazem na první domácí počítače v čele s Applem II nebo populárním Commodorem C64 se celý počítač schovává v klávesnici. Stačí připojit k libovolné obrazovce s HDMI konektorem.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNízká cena spojená s konceptem Raspberry Pi ale zůstává: samotný počítač stojí těsně pod dva tisíce, kompletní sada s kabely, myší a napájecím zdrojem pak tři. Co za ně dostanete?
Malý počítač (286 mm × 122 mm × 23 mm) se čtyřjádrovým 64bitovým ARMv8 procesorem BCM2711 od Broadcomu, čtyřmi gigabajty paměti, schopností pohánět svými výstupy dva 4K displeje, sbírkou USB portů, gigabitovým ethernetem, wi-fi, Bluetooth... Hardwarová specifikace je v podstatě shodná se 4GB verzí Raspberry Pi 4, který stojí něco přes 1500 korun, ale navíc toho Raspberry RPi 400 nabízí moc, a ani hlavní omezení, absence Windows, nemusí být tak velký problém.
Na první pohled
Na první pohled si Raspberry Pi 400 spletete s klávesnicí. Vypadá totiž jako dosti obyčejná klávesnice s plochými tlačítky a nízkým zdvihem kláves. Zaujme snad jenom to, že spodní část má jasnou malinově červenou barvu. A že klávesa nesoucí obvykle symbol Windows na sobě má obrázek maliny – logo projektu Raspberry Pi.
Na druhý pohled si patrně povšimnete toho, že klávesnice má vzadu podezřelé množství konektorů. Při pohledu zezadu zleva doprava tam najdete:
-
Čtyřicetipinový konektor, dříve používaný pro připojení IDE disků a optických mechanik. V tomto případě jde o systémový konektor Raspberry Pi, na který jsou vyvedené mimo jiné GPIO piny, které lze softwarově ovládat. Je to rozšiřující konektor, který mají všechny současné modely a přes který se připojují speciální rozšiřující moduly.
-
Slot na microSD kartu, která Raspberry Pi slouží místo pevného disku. Tomu se budeme podrobně věnovat později.
-
Dva microHDMI konektory, které slouží k připojení obrazovky – tou může být monitor nebo televize i s rozlišením 4K, připojené mohou být i dvě obrazovky najednou.
-
Jeden USB Type C konektor, přes který se Raspberry Pi napájí.
-
Dva standardní USB 3.0 konektory.
-
Jeden USB 2.0 konektor, určený zejména pro myš.
-
Jeden gigabitový ethernet konektor pro připojení do počítačové sítě.
Uvnitř zařízení pak najdete ještě Bluetooth 5.0 a duální 2,4 a 5 GHz wi-fi. Bohužel na zařízení už chybí klasický 3,5mm jack pro sluchátka a mikrofon, což je s ohledem na jeho využití docela problém a možná nejzásadnější slabina tohoto modelu. Absence tohoto konektoru je o to podivnější, že klasické RPi 4 jej má. Autoři hardwaru nejspíše spoléhají na to, že bezdrátová sluchátka už má skoro každý.
RPi 400 je pasivně chlazené, nemá tedy ventilátor a obecně žádné pohyblivé součásti a díky tomu je počítač absolutně tichý. Klasické Raspberry Pi 4 má občas problémy s přehříváním, protože ve výchozí konfiguraci nemá žádné chladiče a je třeba je tam dodat. RPi 400 tímto problémem netrpí. Při delším provozu se mírně zahřívá, ale nijak výrazně.
U klávesnice si můžete vybrat mezi americkým, britským, španělským, německým, francouzským nebo italským rozložením. České rozložení klávesnice dostupné není (jsme malý trh), a to je s ohledem na uvažovanou cílovou skupinu druhá velká slabina recenzovaného počítače. Kdo neumí psát poslepu, bude potřebovat většinou nevzhledné klávesnicové přelepky.
Mechanicky je klávesnice vcelku standardní a kvalitní: má docela příjemná nízkozdvihová plochá tlačítka, jaká najdete dnes na většině notebooků. Klávesnice je kompaktní, ale i s mými velkými hnátami se mi na ní psalo dobře (ostatně, celá tato recenze vznikla na RPi 400). Klávesy Home, End, PgUp, PgDn, F11, F12 a SysRq se mačkají přes tlačítko Fn, klávesovou zkratkou Fn + F10 pak lze počítač zapnout či vypnout. Klávesnice neobsahuje žádné speciální klávesy pro ovládání multimédií, hlasitosti a podobně.
Klávesnice pro mě byla velice příjemným překvapením. Jsem co se klávesnic týče velice vybíravý a běžně používám mechanickou klávesnici, která stojí sama o sobě víc než recenzovaný počítač včetně příslušenství. Nicméně necelé dva dny práce na RPi 400 pro mě nebyly utrpením, i když chvíli jsem si zvykat musel.
Dva dny s malinou
Pro zkušené uživatele Raspberry Pi by tady recenze mohla končit, protože vnitřnosti počítače jsou prakticky shodné s již dříve uvedeným Raspberry Pi 4 model B se 4 GB RAM (v Česku jej "holý" koupíte za 1579 korun). Prakticky vše, co ještě napíšu o softwaru a použitelnosti, se tedy týká i klasického čtyřkového Raspberry Pi.
Protože tvrdím, že se tento počítač hodí na běžnou nenáročnou práci, rozhodl jsem se to prakticky vyzkoušet. Zhruba na dva dny jsem svůj nadupaný dvanáctijádrový systém s desítkami gigabajtů paměti, čtyřmi monitory a hromadou disků vyměnil za roztomilou malinu v ceně zhruba pětadvacetkrát nižší. A šlo to.
Příprava
Pokud si pořídíte kit, potřebujete jenom nějakou formu displeje – televizi nebo počítačový monitor s digitálním vstupem. Nejlépe HDMI, na DVI nebo DisplayPort si musíte ještě pořídit redukci.
Pokud máte pouze holý počítač, budete si k němu muset pořídit ještě pár dalších věcí:
-
Napájecí zdroj s USB Type C konektorem, který zvládne dát 3 A při 5 V. Což znamená, že nestačí obyčejná nabíječka k mobilu. Nekvalitní zdroj je přitom častým zdrojem problémů a nestability celého zařízení.
-
MicroSD kartu o velikosti nejméně 8 GB, a to co nejrychlejší.
-
USB nebo Bluetooth myš.
-
Propojovací kabel z microHDMI na HDMI, případně jiný odpovídající vstup nebo adaptér pro obyčejný HDMI kabel.
Na microSD kartu pomocí utility Raspberry Pi Imager nahrajte operační systém. V minulosti byl tento krok pro laika netriviální, protože bylo nutné ručně stáhnout správný image a použít nějakou utilitu třetí strany k jeho nahrání na kartu. Nový software to ale usnadnil, protože ho stačí spustit a všechno udělá za vás, včetně stažení správného image, který si jenom vyberete v menu. Pak stačí jenom microSD kartu strčit do Raspberry Pi a stiskem Fn + F10 zařízení zapnout. K vytvoření systémové karty je potřeba jiný počítač s připojením k internetu, pro řadu lidí tak bude jednodušší pořídit si s příplatkem tisíce korun onu kompletní sadu i s uživatelskou příručkou.
Na Windows zapomeňte – zatím
Použitá procesorová architektura ARM znamená, že na žádné Raspberry Pi nenainstalujete nejpoužívanější počítačový operační systém Windows 10. Sice tam lze provozovat Windows 10 for IoT Core, ale to je specializovaná platforma pro jednoúčelová (embedded) zařízení a klasickým Windows 10 se nepodobá. Nicméně Windows pro ARM platformu existují, i když jsou teprve v začátcích a existuje jenom pár zařízení, na kterých běží.
Existuje ovšem iniciativa WoR Project (Windows on Raspberry), která se snaží ARM verzi Windows na Raspberry Pi rozjet. V současnosti jsou hlavní překážkou nedostupné ovladače. Lze nicméně předpokládat, že časem se desktopová Windows na Raspberry Pi dostanou. Zatím se ale uživatelé musejí spokojit s rozličnými distribucemi Linuxu, případně s Androidem.
Nejpoužívanější operační systém se jmenuje Raspberry Pi OS. Dříve se jmenoval Raspbian, což odkazuje na to, že byl odvozen od Debianu, jedné z nejpoužívanějších distribucí Linuxu. Je to ve své výchozí podobě grafický operační systém, který svým chováním hodně připomíná Windows.
Software s příchutí linuxu a malin
Raspberry Pi OS je ve svém důsledku běžný desktopový operační systém, který vzhledově i logikou ovládání připomíná Windows. Nicméně na minoritní platformě je vždycky problém se softwarem. A s ARM architekturou je Raspberry Pi minoritou v rámci linuxové minority. Nicméně pro běžnou práci se software sežene. K dispozici je kancelářský balík Libre Office, VLC pro přehrávání audia a videa, editory a prohlížeče obrázků.
Instalace aplikací je paradoxně většinou jednodušší než v případě Windows. Microsoft Store se moc neuchytil a většina softwaru se instaluje tak, že si musíte z webu výrobce stáhnout instalační program a spustit ho. Na Linuxu se používá systém repozitářů a prostě si jenom v grafickém rozhraní zaškrtnete, co potřebujete, a dáte stahovat/instalovat.
Protože je Raspberry Pi unifikovaná platforma, odpadá hlavní bolest používání Linuxu, totiž problematická dostupnost ovladačů a obtížná instalace a konfigurace systému. Raspberry Pi OS je hotový a okamžitě připravený k práci.
U počítače tohoto typu se předpokládá, že budete spíše cloudovým klientem, většina dat bude uložena mimo počítač, a že hlavním nástrojem pro práci bude webový prohlížeč. Podobně to funguje u Chromebooků od Googlu. V systému je jako výchozí prohlížeč připravené Chromium, open source verze prohlížeče Chrome, jednoduše lze nainstalovat i Firefox. Existují i další prohlížeče, ale vesměs dosti obskurní, a tak asi bude nejlepší držet se dvou výše zmíněných.
Většinu svého času jsem na Raspberry strávil právě ve webovém prohlížeči. Funguji v ekosystému Microsoftu, takže jsem používal OneDrive a webovou verzi Office. K tomu standardní věci typu sociální sítě, YouTube a další. Výkon počítače v browseru mi přišel dostatečný. Nemám ovšem ve zvyku používat stovky otevřených záložek a je pravda, že používání webových aplikací proti nativním je vždycky méně komfortní. Hodně jsem využíval funkci Chromia, která umožňuje konkrétní stránku otevřít v samostatném okně bez adresního řádku, takže vypadá jako nativní aplikace. Pomáhalo mi to v naučeném přepínání mezi aplikacemi spíše než mezi záložkami v prohlížeči.
Počítač pro komunikaci na dálku
O RPi se často mluví jako o řešení pro vzdálenou výuku nebo vzdálenou práci. A k tomu v současných podmínkách patří i videokonference. Jak si s nimi malina poradí? Hardwarově snadno, se softwarovou stránkou věci je to horší.
Jedním z dlouhodobých prokletí Linuxu na desktopu je zvukový subsystém. Přimět ho k tomu, aby fungoval správně ve všech aplikacích, není triviální. Konkrétně v případě RPi 400 je problém v tom, že ve výchozím nastavení je výstup směrován na analogový sluchátkový konektor, který ovšem zařízení nemá.
Je tedy potřeba použít buďto USB redukci (kterou nemám a netestoval jsem ji), nebo Bluetooth reproduktor. Vydal jsem se tou druhou cestou a připojil osvědčený BT reproduktor AlzaPower. Všechno fungovalo perfektně, bohužel ne v prohlížeči Chromium, který zvuk tvrdošíjně posílal na neexistující výstup. Takže jsem strávil asi dvě hodiny instalací a konfigurací zvukového subsystému PulseAudio ve snaze všechno propojit tak, aby to používalo správný kodek A2DP a dalo se to poslouchat. Nic pro běžného uživatele.
Naopak webová kamera Logitech C920 fungovala naprosto skvěle na první pokus, takže videokonference mohly začít. Rozhodl jsem se vyzkoušet tři platformy: Microsoft Teams, Google Meet a Jitsi.
Microsoft Teams jsou u nás používané hodně ve školství, protože prakticky všechny školy mají zdarma služby Microsoft 365. Na Raspberry Pi lze použít jenom webového klienta. Nativní program sice je k dispozici i pro Linux, ale jenom pro x64 platformu, nikoliv pro ARM, a schopnosti webového klienta jsou omezené. Nicméně konferenci se podařilo úspěšně uskutečnit a část problémů lze přičíst tomu, že Teams nepoužívám a neumím je správně ovládat.
Google Meet a Jitsi jsou aplikace čistě webové a obě fungovaly bez problémů. Raspberry zvládlo odbavit vysílání Full HD streamu z kamery a příjem osmi příchozích streamů. Pro využití Raspberry Pi ve výuce na dálku je ale možné případné nedostatky obejít tím, že samotnou videokonferenci pustíte na mobilu a počítač slouží k samotné produktivní práci, od toho má klávesnici.
Naděje pro domácí práci?
Do Raspberry Pi 400 jsou vkládány naděje zejména v oblasti vzdálené výuky a vzdálené práce jakožto do unifikovaného jednoduchého a levného zařízení. Raspberry je zmiňováno jako "počítač pro chudé", ale to není úplně odpovídající označení. Ani v domácnostech bez finančních problémů nemusí být běžné, že každý z členů rodiny má k dispozici samostatný plnohodnotný počítač, protože to prostě není po většinu času potřeba. Pro Raspberry Pi jako pro "počítač pro každého" pak mluví též unifikovaná hardwarová konfigurace a tím zjednodušené nasazení a správa.
Raspberry Pi nemá žádné pevné úložiště, jako harddisk nebo SSD. Vše se ukládá na microSD kartu, kterou lze snadno nahradit jinou. Zařízení tak může mít mnoho tváří: vložíte do něj kartu se "školním" image, ořezaným a optimalizovaným, a máte terminál optimalizovaný pro on-line výuku. Firma zase může dodat image s nakonfigurovaným zabezpečeným připojením k firemním zdrojům. Jiná karta může obsahovat třeba media centrum pro prohlížení filmů nebo třeba Minecraft. A všechna tato použití jsou zcela izolovaná, jedno druhé nijak neovlivňuje.
Hodnocení
Výhody:
-
Kompaktní řešení, které je "good enough".
-
Nízká cena.
-
SD karta jako úložiště umožňuje "více tváří", které se navzájem neovlivňují.
-
Kvalitní klávesnice.
-
Dostatečný výkon pro běžné použití.
Nevýhody:
-
Absence klasického audio vstupu a výstupu.
-
Není (a nejspíš v dohledné době nebude) k dispozici česká klávesnice.
-
Limitovaná dostupnost softwaru.
Raspberry Pi 400 představuje dostatečné, levné kompaktní řešení pro distanční práci nebo vzdělávání. Může být též alternativou pro ty, kdo běžný počítač v zásadě nepotřebují a běžně si vystačí si s mobilem nebo tabletem, ale pro distanční vzdělávání potřebují něco s klávesnicí a velkou obrazovkou.
Masové nasazení ve školství by bylo hezké a vyřešilo by řadu problémů nejenom v době koronavirové epidemie. Vyžadovalo by to ovšem koncepční přípravu na úrovni, kterou od státního školství nelze realisticky očekávat ani za těch nejlepších okolností.
Technická specifikace
-
Procesor: Broadcom BCM2711 quad-core Cortex-A72 (ARM v8) 64-bit SoC @ 1.8GHz
-
RAM: 4GB LPDDR4-3200
-
Wi-fi: Dual-band (2.4GHz and 5.0GHz) IEEE 802.11b/g/n/ac wireless LAN
-
Bluetooth: BLE 5.0
-
Gigabit Ethernet
-
USB: 2× USB 3.0, 1× USB 2.0
-
HDMI: 2× MicroHDMI (podpora 4K rozlišení při 60 fps)
-
Podpora video standardů H.265 (4Kp60 dekódování) a H.264 (1080p60 dekódování, 1080p30 kódování); OpenGL ES 3.0
-
Rozměry 286 × 122 × 23 mm
-
Cena 1982 Kč s DPH (pouze počítač)
-
Cena 2999 Kč s DPH (kompletní sada s myší, napájením, microHDMI kabelem, paměťovou kartou s operačním systémem a příručkou)
Za zapůjčení na recenzi děkujeme českému distributorovi RPishop.cz.
