Mezi firmy snažící se uchytit ve světě internetu věcí se nedávno zařadil nový hráč: obchodní řetězec Lidl. Pod svou privátní značkou Silvercrest začal prodávat komponenty pro tvorbu "chytré domácnosti". Jejich nabídka je zatím dosti omezená, ale co Lidl nabízí, nabízí za dobrou cenu, nižší než konkurence, což samo o sobě stačí na vyvolání zájmu.

Zkušenost z několikatýdenního testování přitom ukázala, že nízká cena neznamená nutně špatné produkty. Pokud Lidl se svou značkou Silvercrest má nějaké nedostatky, není v tom povětšinou sám. Spíše je na velké firmě vidět, jaké jsou zádrhele "chytré domácnosti" a na co je potřeba si dávat pozor. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek
Chytrá domácnost ze samoobsluhy má výhodu v ceně a snadné dosutpnosti
Chytrá domácnost ze samoobsluhy má výhodu v ceně a snadné dostupnosti.
Foto: Lidl Česká republika

Pilná včelka Zigbee 

Pokusy o "chytrou domácnost" lze rozdělit v zásadě do dvou skupin. První představují zařízení, která se přímo připojují do počítačové sítě (nejčastěji přes wi-fi) a jejím prostřednictvím se ovládají. Druhou pak systémy, kde je do sítě připojena jenom základní jednotka (brána, gateway) a s vlastními zařízeními komunikuje jiným protokolem.

Tím bývá zpravidla standard (resp. rodina standardů) jménem Zigbee. Ta, stejně jako wi-fi a Bluetooth, funguje na volné frekvenci 2,4 GHz. Proč použít právě Zigbee, a nikoliv wi-fi nebo Bluetooth? Jaké jsou mezi nimi rozdíly? Zjednodušeně lze ty hlavní popsat takto:

Wi-fi a Bluetooth jsou postaveny principiálně na hvězdicové architektuře. Tj. existuje základnová stanice (wi-fi AP, mobilní telefon u Bluetooth) a k ní se připojují klientská zařízení, která musí všechna "vidět" na přístupový bod. Ten přitom zvládne obsloužit jenom omezené množství klientů, řádově desítky. Zigbee je založen na "mesh" architektuře, tedy klienti mohou komunikovat mezi sebou navzájem a předávat zprávy v rámci této topologie. Počítá také s tím, že klientů bude mnohem víc, zvládne jich tisíce až desetitisíce.

Wi-fi a Bluetooth mají vyšší přenosové rychlosti (a také vyšší odběr proudu), zatímco Zigbee přenáší data relativně pomalu (ale dostatečnou rychlostí pro předpokládané aplikace), a to efektivněji z hlediska spotřeby energie.

Tyto technologie se liší i maximální vzdáleností, na kterou lze spojení navázat. Bluetooth je označován jako PAN (Personal Area Network) a má dosah řádově deset metrů. Zigbee je z tohoto hlediska LAN (Local Area Network) s dosahem okolo sto metrů. Wi-fi funguje buďto jako LAN, nebo jako WAN - Wide Area Network, s dosahem v řádu stovek metrů, ale s použitím vhodných antén lze udělat i podstatně delší spoje.

U wi-fi je kompletní a poměrně komplikovaný síťový stack založený na IP (Internet Protocol). Což znamená, že je nutná poměrně sofistikovaná infrastruktura k tomu, aby to fungovalo. Musí existovat mechanismus přidělování adres (obvykle DHCP), překladu doménových jmen na IP adresy (DNS) a zpravidla i další složitější věci, jako je routing a podobně. Bluetooth má tyto mechanismy podstatně jednodušší a Zigbee také. Může být tedy snadno implementován principiálně jednodušším a levnějším hardwarem.

Technických rozdílů je ještě mnohem víc, ale asi nemá smysl zabíhat do detailů, jako jsou rozdíly mezi DSSS, FHSS a GFSK modulací a podobně. Stejně tak se tyto standardy časem vyvíjejí a sbližují. Nejnovější verze Bluetooth LE tak například dokážou dosáhnout nižší spotřeby než klasické Zigbee.

Řešení od Lidlu je založeno právě na Zigbee standardu. Chytrou domácnost tak tvoří jedna nebo více bran (gateways), která je připojená do internetu (v případě tohoto řešení klasickou, drátovou sítí) a potom sbírka senzorů (čidel) a aktuátorů (akčních prvků, které jsou ovládány). Tuto sestavu pak lze řídit z mobilního telefonu, ale může mít i svou vlastní inteligenci, resp. naprogramované scénáře, kdy vstup čidla řídí aktuátory. Ty scénáře mohou být velmi jednoduché (stiskem tlačítka zapni žárovku), nebo dosti složité (třeba regulace vytápění). Mohou také fungovat i bez internetu, na bázi lokální sítě, nebo dokonce jenom Zigbee meshe (pak ale samozřejmě není možné ovládání z mobilu).

Související

Hello, World!

Když se začíná programovat, je tradičně prvním programem něco, co vypíše na obrazovku "Hello, World!". U programování mikrokontrolerů se bliká ledkou. IoT zařízení měří teplotu a úhelným kamenem "chytrých domácností" je, že můžete rozsvítit žárovku mobilem.

Lidl Smart Home tento první krok zvládl a nabízí i něco navíc. Na české verzi svého e-shopu prodává hromadu svítidel (od obyčejných LED žárovek přes barevné LED pásky a řetězy na vánoční stromek po kompletní svítidla), dva modely zásuvek a jeden topný ventilátor. Ze senzorů lze koupit pohybové čidlo a senzor otevření dveří a oken. Jako součást sady (nikoliv samostatně) pak lze koupit čtyřtlačítkové dálkové ovládání.

Srdcem systému je samozřejmě gateway, brána, která se připojuje k domácímu routeru.

Chytrá domácnost ze samoobsluhy má výhodu v ceně a snadné dosutpnosti
Chytrá domácnost ze samoobsluhy má výhodu v ceně a snadné dostupnosti.
Foto: Lidl Česká republika

Právě omezená nabídka periferií a senzorů je v současné chvíli jedním ze zásadních omezení platformy Lidl Smart Home. Chybí takové věci jako teplotní či vlhkostní senzory nebo třeba jenom obyčejná tlačítka. Nebo obecně nástroje pro ovládání spotřebičů, které jsou vestavěné, jako existující stropní svítidla.

Použití univerzální platformy Zigbee dává možnost (ale bohužel nikoliv jistotu), že řešení bude fungovat i se zařízeními jiných výrobců. V praxi se mi žádné zařízení jiné značky nepodařilo k bráně připojit. Brána taková zařízení buď vůbec neviděla, nebo je sice dokázala připojit, ale už s nimi neuměla pracovat.

Rovněž se mi nepodařilo najít žádné informace o nějakém API nebo jakékoliv jiné možnosti, jak se na celý systém napojit. Bohužel, na otázky ohledně rozšiřitelnosti nám Lidl nebyl přes urgence schopen odpovědět.

Praktická zkušenost

Prvotní nastavení je vcelku bezproblémové. Gateway se připojí k počítačové síti (ethernetovým kabelem, ne bezdrátově) a na mobil si musíte nainstalovat aplikaci Lidl Home. Pro spárování je třeba vytvořit si Lidl Home účet (což je něco jiného než Lidl účet, který můžete používat třeba pro nakupování na e-shopu nebo v jiné aplikaci, kterou Lidl nabízí).

Pro prvotní spárování musíte být s mobilem připojeni do stejné sítě jako gateway a ta musí být připojena do internetu. Běžnému uživateli to bude patrně činit daleko menší problém než mně s paranoidním nastavením tří samostatných VLAN v rámci domácí sítě. Po prvotním spárování pak lze systém ovládat odkudkoliv, a to i pokud je brána připojena do jiné sítě, stačí buďto připojení k internetu, nebo aby byl mobil i brána připojeny do téže sítě i bez internetu.

Párování žárovek (jiné zařízení k dispozici nebylo) Lidl Home proběhlo zcela bezproblémově. Spárovaná zařízení lze ovládat z mobilní aplikace a lze v ní také vytvářet naprogramované akce, které budou celou činnost automatizovat podle předem zadaných podmínek typu "pokud rozepne dveřní snímač, rozsviť světlo". Jak již bylo napsáno výše, propojení Zigbee a zařízení jiných výrobců se dílem nezdařilo vůbec, jedno tlačítko se sice podařilo napárovat, ale ne použít. Inzerováno je též napojení na Google Home, ale to jsem neměl možnost vyzkoušet.

Chytrá domácnost ze samoobsluhy má výhodu v ceně a snadné dosutpnosti
Chytrá domácnost ze samoobsluhy má výhodu v ceně a snadné dostupnosti.
Foto: Lidl Česká republika

Samotná ovládací aplikace od Lidlu působí kvalitním dojmem a má rozumné uživatelské rozhraní. Již podstatně méně mě nadchlo zabezpečení. Aplikace umožňuje vytvořit "domácnost" a přizvat do ní i další uživatele, aby mohli ze svých mobilů systém ovládat. Bohužel neumožňuje žádné smysluplné nastavení uživatelských práv. K dispozici jsou jenom dvě úrovně: správce a uživatel. Liší se jenom v tom, že pouze správce může přidávat další uživatele. Běžní uživatelé mají jinak kompletní přístup k systému, mohou přidávat nová zařízení, odstraňovat stávající a obecně si s ním dělat, cokoliv chtějí.

Problematická udržitelnost

Různých "smart home" řešení je nepřeberné množství. Všechna fungují zhruba stejně dobře. A naprostá většina z nich nebude za pět let existovat.

Poskládat z existujících komponent vlastní smart home řešení dokáže kdokoliv se znalostmi základů elektroniky. Ostatně, tutéž funkčnost, jakou nabízí řešení od Lidlu, bych dokázal poskládat za jedno odpoledne ze součástek, které mám v šuplíku, s použitím open source softwaru, jako je Tasmota nebo ESPhome. Uznávám, že mé šuplíky se součástkami i technické dovednosti jsou poněkud rozsáhlejší, než je tomu u běžné populace, a není to obecně použitelný přístup. Chci tím říct, že vytvoření vlastního smart home systému, který funguje, zvládne v podstatě jakákoliv firma schopná zadat výrobu elektroniky. Není to žádný velký výkon.

Že řešení funguje, je podmínka nutná, nikoliv dostačující. Pokud chceme reálně použitelné řešení, a nikoliv hračku, je třeba sledovat ještě další parametry. Z nich nejdůležitější je trvalá udržitelnost řešení. Všechna komerční zařízení jsou závislá na tom, že jejich výrobce bude provozovat potřebnou infrastrukturu. Bez ní jsou použitelná velice omezeně, případně vůbec.

Rozsáhlejší řešení si tedy chcete pořídit od firmy, u níž předpokládáte, že bude existovat za pět, deset a nejlépe i dvacet let. Tuto podmínku Lidl splní myslím celkem snadno. Nicméně očekáváte také, že bude své řešení v tu dobu i nadále podporovat. To by mělo být zaručeno ideálně smluvně, minimálně však nějakým závazným veřejným příslibem ohledně životního cyklu svých výrobků, podobně jako se to děje u softwaru (protože o ten tady ostatně jde především).

Například Microsoft u většiny svých softwarových produktů garantuje nejméně 5+5 let podpory: pět let úplné "mainstream" podpory a pět let "extended" podpory, kdy je zaručena dostupnost bezpečnostních oprav.

Dokonce i consumer produkty Microsoftu mají garantováno pět let podpory od vydání posledního service packu.

Hodí se též garantovaná dostupnost a SLA cloudových služeb. U smart home může být i krátký výpadek služeb velice nepříjemný.

Samozřejmostí by měla být možnost autonomní funkčnosti alespoň v základním provedení, abyste si mohli rozsvítit nebo zatopit, i když vám spadne připojení k internetu.

Důležitá je také rozšiřitelnost a kompatibilita. Jistou obranou proti přílišnému zastarání či nezájmu původce může být také otevřené API a správné využívání otevřených standardů.

Další jsou samozřejmě bezpečnostní aspekty. Řešení by ideálně mělo projít nějakou formou auditu, nebo by aspoň mělo mít nějakou bezpečnostní politiku, publikovaný kontakt pro hlášení bezpečnostních incidentů, mechanismus aktualizací a podobné věci.

Smart home řešení od Lidlu si bohužel v těchto parametrech vede velice špatně. Jediný pozitivní prvek v této oblasti je možné ostrovní fungování při výpadku internetové konektivity. V ostatních parametrech jde o uzavřené řešení bez jakýchkoliv záruk podpory, funkčnosti či bezpečnosti. Nepodařilo se mi najít jakoukoliv formu dokumentace: funkční či bezpečnostní. Lidl nám sice zařízení ochotně zapůjčil, ale tím veškerá komunikace skončila, odpovědí na své otázky jsem se domáhal marně.

Je to svým způsobem pochopitelné, protože společnost prodávající rychloobrátkové zboží v supermarketech na něco takového není zvyklá a nemá na to vybudovanou infrastrukturu.

Pokud se ale chce seriózně uplatnit na IoT trhu, nezbude jí než to udělat.

Dokud se tak nestane, jsou její produkty jenom hračkou do zásuvky, nijak nevystupující ze záplavy čínských řešení. Liší se od nich jenom tím, že vám nedojde z AliExpressu za měsíc, ale z českého e-shopu za pár dnů a se snadnou a rychlou reklamací v případě, když něco nebude fungovat. A navíc jde o hračku dosti lacinou, takže pokud si chcete chytrou domácnost bez velkých nároků vyzkoušet, máte možnost.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa moderních technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru