Tablety s Androidem nestojí většinou za řeč. Buď jsou povedené, ale extrémně drahé, nebo jsou levné, ovšem mizerné. Xiaomi se po letech vrátilo k výrobě tabletů s odhodláním nespadnout ani do jedné z těchto kategorií. A zdá se, že se to podařilo. Xiaomi Pad 5 není ani mizerný, ani extrémně drahý.
Po dlouhé době jde o tablet, který vedle iPadů nevypadá jako nepovedený vtip. Trvalo ovšem dlouho, než se svět dostal do takového bodu, a je otázkou, zda i s rozumným poměrem ceny a výkonu najde Xiaomi dost zájemců, aby se mu vyplatilo ho u nás prodávat.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPrvní dojem při představení Mi Padu byl jednoznačný – kopie iPadu Pro. A není těžké pochopit proč. Tablet od Xiaomi má tenké rámečky kolem displeje s velkou 11“ obrazovkou, se kterou přišel právě iPad Pro, na stranách těla s ostrými hranami jsou čtyři reproduktory a obrazovka s vysokým rozlišením dokonce podporuje i úpravu teploty barev podle okolního světla, což je také funkce vlastní Applu.
Ale pokud platí, že fanoušci Applu si tablet s Androidem nekoupí, může platit i to, že majitel Androidu nebudou primárně hledat tablet s iOS. A pak jsou podobnosti mezi tablety s Androidem a těmi od Applu sice zajímavé, ale ne rozhodující. Zvlášť pokud nic nenamítají právníci ani jedné z relevantních firem.
Proti Applu o den později. Xiaomi zkrátilo názvy i dobu nabíjení, k telefonu 11T pak přidalo tablet
K designu není potřeba moc dodávat. Kov s přísnými hranami v černém nebo bílém provedení v kombinaci se sklem narušuje jen kaplička fotoaparátu, který tvaroslovím připomíná telefon Xiaomi Mi 11, ale obsahuje pouze jeden objektiv, což vůbec nevadí. Hlavní je, že fotoaparát na zádech tabletu fotí překvapivě dobře, pokud už někdo chce fotit tabletem. Důležitější je přední kamerka pro videohovory, a ta je také solidní.
Xiaomi Pad 5 má na jedné z delších stran konektory pro připojení klávesnice. Tablet si rozumí i s dotykovým perem. Má to ale háček – zatím v Česku není dostupná ani klávesnice, ani pero. Příslušenství k novému tabletu od firmy, která za poslední tři roky žádný nevyrobila, bude trochu vzácnější než doplňky k iPadům, kterým patří přes 30 procent trhu.
Dobrou zprávou je, že neoficiální pouzdro na tablet se koupit dá, alespoň obyčejné bez klávesnice. Vzhledem k tomu, že tento tablet nestojí pouhou tisícovku, ale tisícovek devět, si trochu ochrany zaslouží, i když vizuální dojem pak nebude tak moderní a poutavý, jako když si necháte tablet naostro.
Procesor bez studu
Největší problém tabletů s Androidem, nebo alespoň těch s ještě přijatelnou cenou, je výkon. V obchodech je běžné potkat tablety se slabými výběhovými procesory od Qualcommu nebo o trochu výkonnějšími čipy od Mediateku, k tomu 4 GB RAM, když máte štěstí. Xiaomi Pad 5 se nepouští do extrémů a nevyrovná se výbavou telefonům za dvacet třicet tisíc, ale nabízí rozumný kompromis. Jako procesor slouží osmijádrový Qualcomm Snapdragon 860, což je v podstatě dva roky stará špička mezi procesory od Qualcommu a hlavně je to dostatečně výkonný čip pro práci i pro hraní. I když číslo samotné moc neprozradí, v testu PCMark pro Android dosáhl tablet kulatých 1100 bodů, což ho řadí na podobnou úroveň jako loňský Galaxy S20+ a to není výsledek, který by si zasloužil kritiku.
Xiaomi k tomu přidalo 6 GB operační paměti a 128 GB prostoru pro data. RAM by klidně mohlo být víc, avšak 6 GB je přesně ta hodnota, kdy to stačí, pokud nepatříte mezi hodně náročné uživatele, kteří neustále přepínají mezi aplikacemi a mají spuštěné na pozadí dvě hry a padesát záložek v Chromu. Nic proti tomu – ale tablet s Androidem a s 8 GB RAM na trhu stejně není a ani iPady nemají víc RAM.
Xiaomi Tab 5 tedy zaostává za vlajkovými loděmi ve světě telefonů, ale mezi tablety patří k těm nejlepším – a na straně Androidu k těm nejlépe vybaveným vůbec. Za devět tisíc korun je těžké chtít víc. Zvlášť když třeba Samsung Galaxy S7+ stojí 21 tisíc (s aktuální slevou) a výbavu má skoro stejnou.
Rozdíl je hlavně v displeji. Xiaomi nemá luxusní AMOLED obrazovku, ale LCD panel. Rozdíl mezi Galaxy Tabem 7 a Xiaomi Pad 5 pozná každý, ale sama o sobě je použitá IPS LCD obrazovka od Xiaomi hodně povedená. Umí totiž zobrazit miliardu barevných odstínů, má jas kolem 500 nitů, což už je znát při sledování HDR obsahu, a podporuje i 120Hz obnovovací frekvenci. Ta prý dává smysl při použití s dotykovým perem, protože pak virtuální inkoust působí ještě realističtěji.
Z praktického pohledu není vyšší obnovovací frekvence tak zásadní přínos, zvlášť u zařízení, které je vhodné hlavně pro sledování videa, čtení e-knih a prohlížení webu. Kdyby byl displej ještě jasnější nebo měl ještě lepší kontrast, udělalo by to radost více lidem než stěží postřehnutelná zvýšená plynulost animací. Kvalita displeje je přitom už takhle nadprůměrná a HDR video vypadá na displeji velmi dobře. Xiaomi si navíc zaslouží uznání za to, že 120Hz režim aktivuje ve výchozím nastavení, zatímco výrobci mobilů se často chlubí vysokou obnovovací frekvencí displeje, ale v základu jedou na 60 Hz, aby šetřili baterii.
Výdrž baterie není problém u většiny tabletů, ale 14 hodin přehrávání videa je krásný výsledek. Při dvou hodinách používání tabletu denně to znamená nabíjení jednou týdně, to je jednoduchá matematika. Samozřejmě že v rukou znuděného dítěte bude tablet v nabíječce častěji, ale i tak to s největší pravděpodobností nebude denně.
Napájení je samozřejmě přes USB-C a je „rychlé“, i když 20W nabíjení je dnes vlastně nezajímavé a telefony od Xiaomi se mohou nabíjet násobně rychleji. Ostatně Xiaomi 11T, telefon představený spolu s novým tabletem, má v balení 120W nabíječku.
Z výbavy může někdo postrádat maximálně čtečku otisků prstů, kterou mají iPady v tlačítku vypínače. Tablet nemá ani konektor pro sluchátka a existuje pouze ve verzi s Wi-Fi. LTE ani 5G není k dispozici, což mi nepřijde jako zásadní problém.
Android s více okny
U tabletů s Androidem se léta říká, že jsou na tom hůř než iPady, protože tvůrci aplikací na velké obrazovky nemyslí. V praxi to ale není takový problém, jak by se mohlo zdát. Spousta aplikací se už umí přizpůsobit, a i když nevyužívá naplno větší displej, v praxi to nevadí. Stačí si vzít nejpoužívanější aplikace, jako jsou webový prohlížeč, Netflix, Instagram nebo YouTube. Všechno funguje, jen jsou obrázky a videa větší.
Xiaomi se svým rozhraním MIUI umí obrazovku využít zobrazením dvou aplikací najednou vedle sebe na výšku i na šířku, popřípadě připnout další aplikaci ve formě plovoucího okna. Nefunguje to u všech, třeba Instagram vzdoruje, ale těžko lze současný stav nazývat „nefunkčním prostředím“. Jednoduše mi nepřišlo, že by Android jako takový představoval nějaký handicap jen proto, že je na velké obrazovce.
Nedostatky vidím spíš v tom, že Xiaomi Pad nelze požít pro kalibraci reprosoustav Sonos nebo že prvky chytré domácnosti od německého Eve nejde ovládat z Androidu. To ovšem platí i pro telefony. Xiaomi má každopádně vlastní chytré vysavače a teploměry a další výbavu, kterou z tabletu ovládat lze, a neomezuje se to jen na produkty Xiaomi, ale na všechno, co si rozumí se službou Google Home.
Zásadní otázkou na konec je, jestli se dobře vybavený tablet za 9 tisíc korun může dobře prodávat. Při jeho představení jsem si říkal, že je to od Xiaomi docela odvážné, ale při pohledu na nabídku na trhu je Xiaomi Pad 5 zajímavý. Alespoň pokud chcete tablet, který má kvalitní velkou obrazovku a na kterém se dá dělat více než jen pustit dítěti YouTube Kids nebo jiný výplach mozku. Ještě lepší by samozřejmě bylo, kdyby Xiaomi takhle vybavený tablet prodávalo třeba ještě s oním pouzdrem nebo přibaleným perem, jenže nejlevnější iPad je o tisíc korun dražší a proti Xiaomi Padu 5 toho navíc moc nenabídne.
