Nejprve ekologické snahy, nyní obavy ze zdražování elektřiny a možného nedostatku energie stojí za občasnou kritikou moderní elektroniky. Zejména té, kterou lidé používají k zábavě. Herní konzole, herní počítače, projektory i televizory jsou pro část populace zbytečným žroutem energie.
Spotřeba herní konzole během roku se může vyrovnat třeba tomu, co si za rok ze zásuvky vezme 200litrová chladnička kombinovaná s mrazákem. Kromě etických otázek a čistě ekonomických propočtů je ale důležité zjistit, co je skutečné plýtvání a kde jde elektřinu ušetřit bez kompromisů v oblasti pohodlí.
Kritici totiž mohou mít v něčem i pravdu, ale vracet se do jeskyní asi nemá cenu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPoznat nepřítele a postavit se mu
Zjistit, jak moc se elektronika podílí na spotřebě celé domácnosti, je složitá slovní úloha, která vyžaduje buď důvěru v údaje výrobců, nebo pečlivé měření a počty. Zkusit se dá oboje a asi nikdo nepotřebuje přesně na haléře odhadnout, kolik zaplatí za elektřinu jen kvůli nabíjení telefonu. Zvlášť když je to záležitost, které se v podstatě nedá utéct, a navíc je to skutečně zanedbatelná částka.
Nouzový dodavatel se může hodně prodražit. Kdo má velký dům, protopí až 100 tisíc korun navíc
Než se dostaneme k detailům, tak jen pro představu – nabíjet Galaxy Note 20 Ultra stojí za den asi 20 haléřů. Za měsíc to tedy dělá šest korun a za rok 73 koruny při platbě 5,7 koruny za kWh elektřiny. To je průměrná reálná částka, kterou jsem platil v rámci posledního vyúčtování od ČEZ u nejdražšího tarifu Elektřina na dobu neurčitou po započítání všech nákladů.
Zjistit, kolik stojí nabíjení telefonu, se dá (nepřesně) poměrně snadno. Stačí vzít výkon nabíječky, změřit si, jak dlouho se telefon nabíjí, a násobit, ideálně s koeficientem 1,3, který vezme v potaz efektivitu nabíječky – část výkonu se přemění na teplo. Podobně to jde udělat i se všemi dalšími spotřebiči, pokud mají na štítku napsaný příkon. Samotný výpočet si pak můžete usnadnit webovou kalkulačkou.
U většiny spotřebičů ale takový výpočet bude příliš nepřesný, protože spotřeba většiny zařízení není lineární. Orientaci nabízí výrobci nových zařízení s pomocí energetických štítků, které se letos proměnily a nabízí užitečnější informace. Problém je v tom, že nové štítky mají jen nové spotřebiče, u těch starých, ale i u nových je nejlepší jejich spotřebu prostě změřit.
Nástrojů na měření spotřeby je spousta a mohou mít podobu obyčejného wattmetru do zásuvky za necelé tři stovky. Mohou to být i chytré zásuvky s měřením odběru energie s cenou přes tisíc korun. Měřit přesně spotřebu umí i moderní elektroměry. ČEZ už například dlouho nabízí elektronický portál, kde má uživatel k dispozici přehled odběru elektřiny po hodinách s možností srovnání historických údajů s těmi aktuálními – ten ale nezměří jednotlivé spotřebiče, na to je nejlepší wattmetr nebo dražší chytrá zásuvka.
Já používám už snad deset let wattmetr Belkin, který se už dávno neprodává, ale je stále použitelný. Proti chytrým zásuvkám a novějším wattmetrům toho umí docela málo – nezaznamenává data, ukazuje jen ta aktuální a nastavit u něj správně cenu je peklo, protože počítá s eury, takže změnit hodnotu ze 3,234 na 4,970 vyžaduje skoro dva tisíce ťuknutí na tlačítko.
Pro rychlou orientaci však stačí, u zařízení, jako jsou chladničky a mrazáky, je potřeba sledovat data na displeji v různých okamžicích, protože jinou spotřebu má lednice v klidu, jinou, když jede kompresor, k tomu je lepší wattmetr se záznamem dat, popřípadě chytrá zásuvka.
Zkušenosti mám s německou zásuvkou Eve, která bohužel funguje pouze s iPhony, ale ta nabízí přehledný záznam informací o odběru připojených zařízení, umožňuje komfortně nastavit cenu za energii a ukazuje aktuální odběr i odhad útraty podle spotřeby za poslední minutu, den nebo týden. Rychle tak je vidět, kolik peněz připojené zařízení stojí za měsíc nebo rok, a snadno se tak pokryje také nelineární spotřeba zařízení.
Neskromná elektronika
Získat povědomí o tom, kolik přesně to které zařízení v domácnosti spotřebuje energie, je zajímavé cvičení i ve chvíli, kdy vás výdaje za elektřinu nepálí. A nutně vás to přivede k přemýšlení o úsporách. S těmi je to ale složitější. A protože na Techu píšeme primárně o spotřební elektronice, podíváme se nejprve na ni.
Ušetřit je možné klasicky. Ono se to nezdá, ale zhasínání je dobrý způsob, jak ušetřit. Pokud třeba necháváte rozsvíceno dětem na chodbě nebo si ony rozsvěcí samy, může se to prodražit. Klasické žárovky už dnes snad používá jen málokdo, ale i 20W úsporky znamenají při hodině zbytečného svícení za den ročně stokorunu. LED žárovky mají příkon nejčastěji kolem 10 W, ale když chcete šetřit, tak výměna žárovek ze starších úsporek na LED se vrátí třeba už za půl roku, to však stále ještě není ono.
Nejvíce energie dnes ze všech spotřebičů v domácnosti mohou žrát zábavní zařízení – konzole si vezmou kolem 200 W v zátěži. Herní počítač si při hraní bude brát klidně dvakrát nebo třikrát tolik v závislosti na výbavě. K tomu je nutné připočítat ještě monitor nebo televizi a tam platí, že větší úhlopříčky znamenají výrazně větší spotřebu. Kombinace 65" OLED televize LG OLED C1, Xbox Series X a ozvučení vintage zesilovačem od Yamahy znamenala maximální odběr 321 W podle chytré zásuvky Eve, a pokud by to běželo 24/7, byl by účet z jednoho pokoje bez světla skoro 15 tisíc korun.
Při sledování reálného využití televize a k ní připojených spotřebičů to ale vypadá na trochu snesitelnějších čtyři až pět tisíc korun za rok za zábavu celé rodiny v obývacím pokoji a kvalitní zvuk. Asi 400 korun měsíčně za zábavu pro čtyři lidi není tolik peněz. Když to srovnáme s jinou lidovou zábavou, tak to jsou tři krabičky cigaret nebo dvacet piv na měsíc. Nebo jeden výlet do kina ve dvou, bez dětí a s tím, že se podělíte o popcorn a colu.
Sledování televize i s kvalitním ozvučením je mnohem úspornější, představuje asi „jen“ 130 W. To ročně při pěti hodinách běžící obrazovky denně znamená skoro přesně 1200 korun (stále při pěti korunách za kWh), tedy sto korun měsíčně, ke kterým je tedy nutné připočítat ještě koncesionářské poplatky, Netflix a YouTube Premium, ale to je jiná disciplína.
Menší obrazovky jsou samozřejmě úspornější, stejně jako sledování videa na telefonu. I sluchátka výrazně ušetří ve srovnání s reprosoustavami napájenými hladovým starým zesilovačem. A v případě sluchátek ani nemusí jít o výrazné snížení kvality poslechu – ovšem s tím, že poslouchat může jen jeden. Vyměnit ovšem velkou OLED obrazovku, která si bere přes 100 W, za 32" LCD s rozlišením HD a příkonem 20 W je draze vykoupená úspora. Mimochodem údaje od výrobců je nutné brát s rezervou, reálně je spotřeba vyšší. Nové energetické štítky už obsahují údaj o spotřebě v HDR režimu, tam spotřeba roste skoro na dvojnásobek proti výchozímu nastavení, kterým výrobci bojují o co nejhezčí energetický štítek. Téměř jakákoliv změna nastavení pak znamená nárůst spotřeby.
I u televize a herních konzolí nicméně ušetřit lze. Pokud používáte u Xboxu režim rychlého probuzení, kdy se na pozadí aktualizují hry a podobně, tak přicházíte ročně asi o pět set korun. Možná je to malý poplatek za to, že nemusíte čekat, až se stáhne aktualizace hry, což mohou být klidně hodiny, záleží na tom, jak si ceníte svého volného času, ale rozhodně stojí za zvážení změnit nastavení. PlayStation 5 má mnohem úspornější úsporný režim. Pokud neaktualizuje hry, bere si méně než 4 watty, to je 350 korun ve prospěch Sony a za dobu životnosti zařízení to je cena alespoň jedné hry.
Moderní chytré televize ve stand-by režimu potřebují mezi 0,5 a 3 W energie, mohou se najít i výjimky, starší modely si berou ve spánku více, ale není to většinou tak dramatické a s wattmetrem se to dá snadno změřit. Náprava je také snadná – pokud nechcete platit za to, že necháváte televizi a další zařízení zapojené v síti, stačí si pořídit zásuvku nebo prodlužovací kabel s vypínačem. V zájmu pohodlí ideálně chytrou zásuvku ovládanou na dálku a s možností naplánovat automatické vypnutí, pokud třeba někdo v rodině rád usíná u televize. Náklady se asi budou vracet docela dlouho, ale to už tak u šetření bývá.
Fanoušci PC hraní mohou elektřinu ušetřit i propálit mnohem více v závislosti na výkonu. Sestava s GeForce RTX 3060, Pentiem 10-5400F a 27" monitorem, opět s připojeným klasickým zesilovačem, si v maximální zátěži řekne o konstantních 350 W, přestože ji pohání zdroj s maximálním výkonem téměř dvojnásobným, takže reálná spotřeba je nižší, než by se mohlo laikům zdát. Ale i s menší obrazovkou snadno překoná herní konzoli i s velkou televizí. Naopak hraní na notebooku s mobilní verzí GeForce RTX 3060 na 15,6" displeji si vezme ze sítě maximálně 180 W. A slabší sestavy a notebooky pak energie potřebují ještě méně.
Smysluplné ale není snižovat grafické detaily nebo používat menší obrazovky, smysluplné je nenechat počítač běžet jen tak. Jinak je počítačovému průmyslu nutno přiznat, že efektivita provozu čipů je s každou generací procesorů a grafických karet citelně vyšší a celková spotřeba se díky tomu drží v podstatě na konstantní úrovni.
Šetření nedává smysl vždycky
V případě topení se dá vždycky mluvit o tom, jak je potřeba správně větrat, jak je lepší vytápět lokálně místo celého domu a jak snížením teploty o pár stupňů snížíte výdaje i o desítky procent. To ale není smysl tohoto textu, vytápění je komplexní záležitost. Dostatečně masivních úspor lze dosáhnout hlavně s velkými náklady na zateplení a to chce kromě peněz i čas, který teď klienti Bohemia Energy nemají – vyšší ceny začnou platit hned.
Za největší žrouty energie se tradičně označuje chladnička, pračka, myčka, případně sušička, prostě velká bílá technika. Pokud bude chladná zima, za provoz ledničky se asi dá ušetřit, ale jídlo, čisté oblečení jsou věci, u kterých nedává smysl šetření a investice do nového, úspornějšího spotřebiče má návratnost při standardních cenách elektřiny třeba deset let, pokud uživatel doma nemá staletou chladničku Calex. Pračka přijde v nákladech na elektřinu za rok na 250 až 500 korun (při 5 korunách za kWh), praní v ruce v ledovém potoce je lepší nechat Popelce.
Minimálně dvě zařízení z oblasti bílé techniky je možné vnímat jako luxus. Sušička nepochybně luxusní zařízení je a v případě energetické krize nebo násobného zdražení se dá oželet. Roční spotřeba podle metodiky EU je ale u moderních sušiček kolem 200 kWh – počítá se přitom se 220 cykly, což je poměrně realistický odhad. V praxi to pak znamená asi tisíc korun ročně při pětikorunové ceně elektřiny za kilowatthodinu. Není to zanedbatelná částka, ale pro rodiny s dětmi a horami prádla by sušení na šňůře znamenalo v zimě nutnost častěji větrat a více topit, takže potenciální úspora není nijak závratná.
Podobné to bude u myčky – samozřejmě je levnější mýt nádobí ve studené vodě, ale myčka koupená během posledních let stojí ročně přibližně pět stovek, padesát korun měsíčně, takže ani tady nedává smysl šetřit a ani kupovat novou, úspornější.
Asi největší potenciální úspory může přinést trouba – ale i tady je to sporné. Podle používané teploty a délky pečení může ročně „proletět“ troubou několik tisíc korun, ale pravděpodobné je to pouze v případě, že byste několikrát denně pekli pizzu s alespoň hodinovým roztápěním pizza kamene. Upéct dvě pizzy hezky po sobě stálo podle wattmetru asi šest korun. Ale upéct pizzu nebo rohlík doma je levnější než je kupovat, takže ve výsledku nepečící/nevařící člověk utratí za jídlo víc než domácí kuchtík.
Skutečnou změnu v platbách za elektřinu přináší investice – do zateplení a efektivnějšího systému vytápění, pořízení solárních panelů a podobně. A pokud cena energie zůstane vysoko, tak se investice tohoto typu vrátí rychleji než dnes často udávaných deset let v případě, že jde o projekt se státní dotací. A pokud ještě nemáte všude LED svítidla, tak je možná čas to napravit, ale stejně jako v případě ostatních spotřebičů by to nemělo být na úkor komfortu a zdraví, tedy kupovat málo výkonné LED žárovky není úplně dobrý nápad, protože zase tolik neušetří a oči má člověk jen jedny.
