První díl seriálu o budování solární elektrárny na mé střeše se věnoval základním parametrům výběru. Co skutečně potřebuje jeden konkrétní dům, proč dává, nebo nedává smysl akumulace energie do lithiových baterií a na co si dát pozor při výběru dodavatele.
Nyní jsme pokročili, ale místo dvou nejlepších nabídek jsme nakonec porovnávali tři, o něž se s vámi do detailu podělíme. Včetně úprav, které do vybrané smlouvy navrhl právník. Všechny tři nabídky počítají s maximální možnou kapacitou výroby pro domácí elektrárnu – a v ceně je také odpovídající kapacita baterií.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekO tom, proč chceme elektrárnu, která má za rok vyrobit více energie, než aktuálně spotřebujeme, jsme psali posledně.
Zjednodušeně počítáme s tím, že spotřeba poroste – a to nejspíše razantně –, pokud přejdeme z plynového kotle na tepelné čerpadlo.
Vláda říká, že by ráda přechod z ruského plynu na neutrálnější elektřinu do dotačního programu Nová zelená úsporám doplnila. Varianta tepelného čerpadla ale do značné míry závisí i na tom, jak se bude vyvíjet tarif pro solární elektrárny u ČEZ, respektive jeho virtuální baterie, protože v zimě dost elektřiny na topení sluncem nevyrobíte.
Zápisky budoucího solárníka: Cesta k elektrárně na střeše není snadná, levná ani rychlá
A protože chceme svítit vlastní vyrobenou elektřinou i v noci, potřebujeme baterie, které bez problémů pokryjí večerní a noční provoz domu. Neznamená to, že dům nebude brát žádnou energii z distribuční sítě. Není to možné ani technicky, pokud dům neodpojíte od sítí společností ČEZ či E.ON. Je to nereálné i prakticky, protože v zimě je spousta dní, kdy
nesvítí dost ani na osvětlení domu, o vytápění ani nemluvě.
Ale teď už jdeme na slíbené nabídky.
Jedu na solár
Výkon panelů: 9,96 kWp
Kapacita baterií: 16,4 kWh
Panely: Longi 415 Wp
Střídač: Storion Smile T10
Baterie: Storion Smile Bat 8.2P
Už v prvním textu jsem naznačil, že jsou mi bližší systémy od jednoho výrobce, u kterých je zřejmé, že si spolu rozumí. Není to nejlevnější cesta, ale Storion společnosti Alpha ESS má dobrou pověst a výbornou záruku na životnost baterií, které jsou vlastně nejdražší součástí systému. Storion slibuje kapacitu baterií až 80 procent po 10 letech provozu.
Některé firmy na seznamu oficiálních distributorů už nepřijímají zakázky, takže jsme vyplnili dotazník na webu jedunasolar.cz. Firma jednoho muže je vždycky trochu riziko, ale Jiří Boháč je poměrně známý díky své vášni pro čaj, takže úvaha byla jednoduchá – veřejně známý člověk si nemůže dovolit ostudu způsobenou špatnou prací.
S panem Boháčem jsme všechno řešili e-mailem, osobní návštěva místa instalace a doladění nákladů měly proběhnout až po schválení finální nabídky. A tady jsme vlastně narazili. Kvůli modulárnímu systému, který není dost ohebný. Storion má bateriové moduly po 8,2 kWh, a to je méně, než jsme chtěli. Varianta s dostatečnou kapacitou však znamenala 16,4kWh akumulátory, a to už bylo příliš drahé – 440 tisíc je o čtvrtinu dražší než většina nabídek splňujících požadavek 10 kWp/10 kWh, byť s výrazně větší baterií.
Varianta se slabší baterií a menším množstvím panelů byla docela lákavá – bez dotace by vyšla na 465 tisíc, s dotací by to bylo asi 260 tisíc. Zároveň ale byla kapacita výroby 7,47 kWp a kapacita baterií 8,2 kWh hluboko pod tím, co od systému chceme. Ve výsledku jsem tuto variantu opustil, i když nerad.
Nešlo jen o poměr ceny a výkonu, ale také kvůli smlouvě, podle které jsme měli zaplatit 70 procent předem. Kvůli převisu poptávky nad nabídkou a logistické situaci v Číně se termín realizace stejně posunul až na září, takže by to nebylo výhodné ani z pohledu včasného zahájení výroby.
Solinstal
Výkon panelů: 9,9 kWp
Kapacita baterií: 10,24 kWh
Panely: Canadian Solar 450MS
Střídač: Growatt SPH 10000TL3 BH-UP
Baterie: Growatt Ark-2,5H-A1 BMS
Ve chvíli, kdy jsem začal psát první díl Zápisků budoucího solárníka, byl Solinstal nejpravděpodobnější vítěz. Pavel Lenhard, který má na vizitce pozici vedoucího obchodního týmu této společnosti, byl nejakčnější – jako první se navzdory špatnému přístupu vydal přímo na střechu měřit. Tím získal náskok před většinou nabídek, jejichž autoři prostě reagují na poptávku zasláním šablonovité nabídky s tím, že místní šetření provedou až po jasně projeveném zájmu. Z pohledu větších firem zaměřených na fotovoltaické elektrárny to dává smysl – místní šetření stojí čas a peníze. Z pohledu někoho, kdo o elektrárnách moc neví, je ale konzultace na místě docela zásadní.
Dobrý dojem udělala i samotná nabídka s příslibem instalace ještě v průběhu léta. Baterie a střídač jsou od jednoho výrobce s rozumnými parametry, i když nejde o špičku jako v případě Storionu s 10 tisíci cykly u baterie. Na Growatt si uživatelé moc nestěžují, alespoň ve srovnání s GoodWe, takže v tomto ohledu nám hardware přišel v pořádku. V nabídce firmy je navíc i možnost instalace systému chytré domácnosti Loxone s přímou komunikací se střídačem – stejný dodavatel prodává a instaluje i tepelná čerpadla, o kterých uvažujeme.
U Solinstalu jsme dohodli i pro nás přijatelný návrh harmonogramu plateb s tím, že hlavní částku za použité komponenty uhradíme ve chvíli, kdy bude střídač, baterie a panely v naší garáži. Ale před podpisem smlouvy jsme se zarazili nad tím, co vše je a není předmětem dodávky.
Dodavatele systému fotovoltaické elektrárny jsme si vybírali, abychom měli co nejméně starostí. Dodávka na klíč, vyřízení dotace, to jsou věci, proč si drtivá většina lidí poptává elektrárnu u instalační firmy, nikoliv na polském e-shopu s nižšími cenami. Podle Solinstalu jsme si ale měli sami zajistit vrtání prostupu mezi technickou místností a elektroměrem i plošinu pro přístup na střechu, sami jsme měli zvládnout zatížení konstrukce elektrárny betonovými tvárnicemi…
Solinstal také nezaručuje získání dotace. Slibuje její vyřízení, ale nebere na sebe riziko. Tak postupuje většina dodavatelů, ale jsou firmy, které nabízí vyplacení dotace z vlastní kapsy v případě, že ji ministerstvo neschválí.
Náhradu dotace je možné získat samozřejmě s nějakou podmínkou – musí jít o nedostatek na straně dodavatele a příčinou odmítnutí nesmí být nesplnění základních požadavků ze strany objednatele stanovených v podmínkách Nové zelené úsporám.
Jednoduše řečeno jsme nakonec našli o něco lepší nabídku a může za to předchozí článek. Ovšem ne tak, jak byste možná mysleli.
Fotovolty (Solární systémy, s. r. o.)
Výkon panelů: 9,9 kWp
Kapacita baterií: 11,6 kWh
Panely: SUNPRO SP-450-144M6
Střídač: Solax Power HV X3-Hybrid 10.0 G4 D
Baterie: Growatt Ark-2,5H-A1 BMS
Při psaní prvního dílu Zápisků jsem upozorňoval na to, že úvodní nabídky dodavatelů solárních elektráren mlčí o harmonogramu plateb, i když jsme zaznamenali i jednu výjimku (první platba 20 procent, potom dvakrát 40). Když jsem chtěl do textu doplnit konkrétní údaje, zjistil jsem, že jsem dotyčnou nabídku neprostudoval, protože drze dorazila rovnou ve formě smlouvy o dílo.
Při hledání harmonogramu plateb jsem narazil na to, že pod smlouvou o dílo je i specifikace a ceník elektrárny, který vypadal lépe, než co jsme zatím viděli. Rychlá kontrola ukázala i to, že firma Solární systémy nabízí záruku na získání dotace a má zdaleka největší základní jmění z oslovených eseróček – deset milionů korun. Protože u s. r. o. můžete případně žalovat náhradu škod do výše základního jmění, je to docela důležitý moment. Stejně tak vypadá dobře informace o 1500 nainstalovaných elektrárnách a osmi letech působení na trhu.
Ještě v noci jsem jim napsal, aby se mi ozvali, protože jsem omylem nabídku založil. Odpověď přišla hned ráno a další den už dorazil obchodní zástupce, který se zdržel skoro tři hodiny. Byl trochu drsný, když se ještě v zádveří začal dobývat do hlavního rozvaděče, potom zjistil, že vůbec nepotřebujeme vrtat skrz strop, protože mezi technickou místností v suterénu a vstupem do domu je dost místa na to, aby potřebné kabely prošly jen zdí.
Možná je to jen skvěle nacvičený marketingový kousek, ale po rychlém seznámení se střechou hned sám upozornil na potenciální riziko spojené s větrem a ukázal nám produktové video nizozemského dodavatele hliníkové konstrukce pro ploché střechy. Laciné útoky na levnou konkurenci s hliníkovými profily z AliExpressu na mě nezabírají, ale fungovala prezentace, která ukázala, že tahle konstrukce se nezatěžuje betonovými tvárnicemi, ale že má integrovaná korýtka na štěrk nebo jiný materiál. Jsou to detaily, ale pokud jde o 150 tisíc, které mohou odlétnout ze střechy, a ještě u toho poškodit krytinu za dalších sto tisíc, hraje to roli.
Zástupce firmy měl odpověď i na to, proč se jeho společnost chlubí osmiletou zkušeností, když podle rejstříku existuje jen dva a půl roku. Původní firma jen instalovala, nově založená má i obchodní, výnosnější část. Zvýšení základního jmění je také marketing, ale důrazný – došlo k němu teprve letos v únoru a jde o způsob, jak vyvolat zdání solidnosti. Původní základní jmění ve výši jednoho tisíce korun českých moc důvěry nevzbuzovalo.
Posléze jsem si všiml i dalších méně pěkných momentů. Změna základního jmění je spojená s příchodem investora, což je neprůhledná akciovka, navíc se v okamžiku změny majetkové struktury objevila hromada pozitivních hodnocení firmy na Seznamu. Astroturfing jako vyšitý. Ale to je bohužel u firem kolem solárů naprosto běžná praxe – a naštěstí jsem našel i věrohodnější reference jak na dodavatele, tak na nabízenou technologii.
Značka Solax, kterou firma nabízí, je stejně jako drtivá většina zařízení pro FVE z Číny, ale nabízený střídač je moderní, na trhu je asi rok a má papírově nejlepší parametry v oblasti výkonu. Model s výkonem 10 kW umožňuje krátkodobě pracovat s přetížením o 50 procent, což se může hodit například při rozjezdu indukční varné desky. Díky tomu by neměl být problém ani ve dnech, kdy panely vyrobí více, než je jejich nominální výkon – typicky za jasných jarních dní, kdy ještě skoro mrzne, ale slunce svítí.
Baterie stejné značky mají „standardní“ cyklování 6000x při vybití na úroveň 10 procent a výrobce na ně nabízí desetiletou záruku – stejně jako na měnič. Se zárukami je to mimochodem obecně docela divočina, ale to si zaslouží vlastní text.
Po detailní diskusi o tom, co elektrárna dokáže, co od ní nemá smysl čekat a co vše je třeba ohlídat a zkontrolovat, až se bude systém instalovat a ladit, se ukázala ještě jedna nepříjemnost. Cena z původní 14 dní staré nabídky už neplatila, nová byla o 40 tisíc korun vyšší. Tím se z jednoznačně nejlevnější varianty dostala na stejnou úroveň se Solinstalem, ale s tou výhodou, že jde o cenu konečnou bez nutnosti dopočítat tu pět tisíc za vrtání, tu sedm za pronájem plošiny, a bez nutnosti celý ten kolotoč koordinovat místo dodavatele.
Ze stejného důvodu jsem ani neřešil absenci položkového rozpočtu, protože smlouva obsahuje přesný výčet toho, co dodavatel poskytuje, a ve výsledku ručí za funkční celek bez vícenákladů. A to včetně úprav rozvaděče a případných změn odběrného místa podle požadavků distributora elektrické energie.
Součástí smlouvy je také pečlivý výčet termínů navázaných na předchozí kroky. Jeho studium je poněkud depresivní. Ruská invaze na Ukrajinu a s tím spojená nejistota ohledně cen energie pro další léta přinesla skokové prodloužení termínů. Ale taková byla situace už před měsícem – některé zavedené firmy přerušily uzavírání nových smluv, protože se jim termíny posunuly na rok 2023.
Smlouva pod dohledem právníka
I když nejde o lásku na první pohled a bez výhrad, vybrali jsme a podepsali. Ale ne hned. Už v prvním díle jsem psal o kontrole smluv právníkem. To je věc, kterou většina lidí považuje za zbytečnou, ale naše rodinná zkušenost říká, že se výdaj na právní služby rozhodně vyplatí. I když může znamenat, že máme kuchyň z Ikey místo kousku na míru, protože smlouva s nábytkářskou firmou byla nevýhodná a návrhy na změnu neakceptovali.
V případě smluv s dodavateli solárních elektráren to bylo lepší než s kuchyní. Před podpisem se Solárními systémy, s. r. o., jsme se dozvěděli, že v jimi navržené smlouvě žádný jednoznačný průšvih není. Rodinný právní zástupce Jiří Stránský ve smlouvě nicméně vymezil dobu splatnosti faktur (máme na zaplacení 10 dní místo „bezprostředně“) a jasně definoval, že součástí díla je i zprostředkování dotace. U postihů pro nás jako objednatele v případě pozdní platby doplnil, že musí jít o zaviněné zdržení.
Kromě toho jako bonus doplnil sankce, které se týkají například diskomfortu kvůli zdlouhavému odstraňování závad. Součástí právních služeb byla i možnost sledovat duel právníka Solárních systémů a našeho advokáta v komentářích wordovského dokumentu. Drobné radosti.
Ústupkem z naší strany pak bylo zachování první platby ve výši 20 procent místo patnácti – s ohledem na smluvní záruky už to nehraje takovou roli. „K textu jsem připojil dva vysvětlující komentáře k nabídce zhotovitele. Je na Vás, zda budete na navrhovaných úpravách trvat a zda je prosadíte. Akceptovaná, byť i mírně upravená doplnění jsou o. k.,“ znělo finální doporučení doktora Stránského.
Na změnách jsme trvali, dodavatel je přijal, což není samozřejmost, a tím začala další jízda. Samozřejmě ne bez nervozity, protože ani neprůstřelná smlouva neznamená, že všechno poběží bez problémů. Ještě před podpisem došlo také k jedné praktické změně. Já budu solárníkem jen prakticky, ale oficiálně je objednatelem elektrárny manželka. Na její jméno jsou vedené všechny smlouvy s ČEZ, takže je to jednodušší – já jen podepsal souhlas s celou akcí.
Od výběru vítěze do podpisu smlouvy nakonec uběhly skoro dva týdny, celý proces výběru trval více než měsíc. V dalším díle se podíváme na to, jak vypadá harmonogram instalace solární elektrárny, na štos dokumentů, které je nutné podepsat, ověřit a předat, a také nakoukneme na zádrhele, které se skrývají za proklamacemi dlouhých záruk.
Aktualizace 1: Posléze jsme zjistili, že jsme přehlédli jednu důležitou věc – termíny byly napsané v pracovních dnech, nikoliv v kalendářních. To reálně dává firmě o třetinu více času a pokud počítáte s kalendářními dny, je to nemilé. Nakonec to dopadlo tak, že jsme po několika měsících po objevení technických potíží, které bránily naplnění smlouvy, od smlouvy odstoupili. To proběhlo bez problémů.
Aktualizace 2: s odstupem sedmi měsíců ani jedna z firem, které jsme původně vybrali, nemá žádné hodnocení na serveru refsite.info. To nemusí znamenat, že původní výběr byl špatný, ale také nemáme žádná data, která by ukázala, že původní výběr byl správný. Vždycky chtějte vidět reference, jde o spoustu peněz.
