Zápisky budoucího solárníka 6: Prokletí hromosvodů, rizika od krup po požáry a rady z pojišťovny

Hlavní zjištění se týká samotné bezpečnosti fotovoltaiky. I když se požáry elektrických automobilů i fotovoltaických elektráren dostanou vždy do zpráv, stejně jako obrázky solárních panelů odnesených vichřicí ze střech, reálně jde o bezpečná zařízení. Jen za poslední dva roky v Česku vzniklo asi 16 tisíc fotovoltaických elektráren. Celkově jich je v ČR podle Solární asociace téměř 42 tisíc. Pojišťovny přitom registrují jen desítky pojistných událostí ročně.

„V drtivé většině případů jde o škody vzniklé v souvislosti s přepětím či zkratem na elektrických součástech systému fotovoltaické elektrárny. Zejména jde o poškozené střídače, občas se objevují i škody vzniklé vichřicí, kdy panely opustí své původní místo. To se stává převážně na plochých střechách,“ uvedla tisková mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renata Čapková.

„Z pohledu počtu škod, které ročně řešíme, jsou pojistné události spojené s fotovoltaickými elektrárnami na domech spíše výjimečnou událostí. Nejčastěji jde o následky po krupobití, přepětí nebo požáru,“ potvrzuje situaci mluvčí pojišťovny Generali Jan Marek.

Zápisky budoucího solárníka 5: Topení vlastní elektřinou nemusí být mýtus ani v zimě

17. 6. 2022 ▪ 10 min. čtení

Podobné zkušenosti za posledních dvanáct let nasbírala také Kooperativa. „Požární škody jsou velmi řídké, dle dlouhodobých statistik je každý cca tisící požár způsoben fotovoltaickou elektrárnou. Pokud již k takové škodě dochází, jsou příčiny vzniku na rozvaděčích či měničích,“ uvedl její mluvčí Milan Káňa. „Panelům hrozí nejčastěji kroupy. Moderní panely odolají i kroupám s průměrem 3,5 centimetru, ale občas se objeví i větší,“ dodává.

Hromosvod i detektory kouře

Potenciál požárů ve spojení se střídači či bateriemi by měl být důvod k instalaci detektorů kouře a CO₂ i do starších domů – v novostavbách jsou tyto prvky povinné, u starších domů nikoliv a nejsou ani podmínkou pro instalaci fotovoltaiky. „Dnes při instalaci fotovoltaické elektrárny dochází také k informování místního požárního sboru o tom, že na domě je elektrárna, takže hasiči rovnou použijí odpovídající hasicí prostředky,“ doplňuje Káňa.

Pro srovnání je ale také dobré dodat, že podle statistik hasičů je zdaleka nejčastějším důvodem domovních požárů neopatrnost při kouření, topení a zacházení s otevřeným ohněm, nikoliv blesky. Například statistická ročenka středočeských hasičů uvádí za rok 2021 pouze šest případů zapálení objektu úderem blesku z celkem 2406 požárů, z nedbalosti vzniklo 769 požárů. Technická závada mohla za 581 požárů, více než z poloviny kvůli vadám materiálu. Do tohoto výčtu patří i požáry mimo rodinné a bytové domy.

Všechny tři velké pojišťovny se nicméně shodují v tom, že správná instalace elektrárny a její napojení na hromosvod patří mezi důležité faktory, které ovlivňují případné pojistné plnění. „V případě pojistné události se jako pojišťovna budeme zajímat o stav hromosvodu a zejména připojení fotovoltaické elektrárny na hromosvodovou soustavu. Hasičská záchranná služba pak v případě vzniku požáru bude zkoumat jeho příčinu, pokud shledá pochybení pojištěného, například zapojení v rozporu s doporučením výrobce, můžeme nížit pojistné plnění,“ říká Jan Marek z pojišťovny Generali.

Obecně by ale mělo platit, že pokud se pod instalaci podepíše revizní technik, pojišťovna by měla případné škody proplatit. Cena pojištění se pak odvíjí od pořizovací hodnoty elektrárny, ale nepočítá se zvlášť – jde o součást pojištění nemovitosti. Přibližně se dá čekat, že roční pojistné nemovitosti vzroste u elektrárny za půl milionu o pět set korun. Toto pojištění pokrývá živelní události, krádež a vandalismus. „Pokud se klient rozhodne také připojistit strojní a elektronické vybavení nemovitosti, například s limitem 100 000 korun, připlatí si ročně dalších cca 900 korun,“ upozorňuje Káňa z Kooperativy.

Pokud už pojištění nemovitosti máte, je důležité mít ho uzavřené na aktuální hodnotu budovy, respektive na částku, za kterou lze postavit nemovitost se stejnými parametry. V případě, že pojistné neodpovídá této takzvané reprodukční hodnotě (za upozornění na nepřesnost v původní verzi textu děkujeme Martinovi Kroulovi), dělají pojišťovny ošklivou věc – nevyplatí ani celou částku, na niž je zákazník pojištěný, ale pokrátí ji. V našem případě vychází kompletní pojištění nemovitosti i domácnosti s fotovoltaickou elektrárnou na devět tisíc korun ročně s limity odpovídajícími reálné hodnotě celého systému elektrárny. V ideálním případě ho nikdy nebudeme potřebovat.

Dění na naší střeše

Na problém s tím, že se na střechu nevejde vše, co bychom chtěli, jsme narazili kvůli nové střeše a s ní spojené úpravě hromosvodu. Instalační firma počítala s jeho vedením mimo plochu střechy, po atikách, ale to nebylo možné. Výsledek po druhém přeměření zněl pesimisticky – na střechu se vejde 17 panelů místo dvaadvaceti se špičkovým výkonem 7,65 kWp místo 9,9 kWp. Skoro čtvrtina pryč. Sleva vůči původní smlouvě 32 tisíc korun prostým odečtením ceny panelů, což není výhodné.

Alternativní řešení, které instalaci oddálilo, spočívá v použití výkonnějších panelů, které jsou větší, ale lze je na naši konkrétní střechu poskládat. Je to ale komplikace – výkonnější panely nejsou skladem a hlavně je nutná jiná varianta montážního systému, což znamená odklady, zvlášť přes období státních svátků a celoevropských dovolených. Nové řešení s většími panely změní také orientaci panelů.

Místo nastavení všech panelů na jih budeme mít panely namířené na východ a západ ve „vlnách“ proti sobě. Tato konstrukce nabízí plynulejší výrobu elektřiny v průběhu dne, což může zvýšit využitelnost vyrobené energie, otázkou bude, jak to ovlivní produkci elektřiny v zimě. I v zimě ale bude přínos maximálního možného výkonu panelů větší než možné ztráty z horšího osvitu panelů na západní straně.

Je to jednoduchá matematika – podle Fotovoltaického geografického informačního systému vyrobí panely namířené na jih za rok o sedm procent více elektřiny než panely mířící na východ nebo západ. Pokud se ale takto vejde na střechu o 25 procent vyšší instalovaný výkon, je to jednoznačně výhodnější varianta.

Zdá se ovšem, že si kvůli hromosvodu a dodržení požadavků na bezpečnou instalaci na vlastní kůži vyzkoušíme spoustu potenciálních zádrhelů. Zatím to však vypadá, že jsme se vyhnuli tomu největšímu – čekání na střídač a baterie. Od posledního textu věnovaného otázce, zda má smysl investovat do sluneční energie, nebo bude lepší počkat, se situace jen zhoršila. Řada dodavatelských firem uzavřela příjem objednávek na neurčito, respektive nepřijímají nové zakázky s termínem instalace v letošním roce. Panely se koupit dají, s bateriemi a střídači je situace hodně špatná. A nejspíše se jen tak nezlepší.