Zápisky budoucího solárníka 7: Poptávka vzrostla desetkrát, smůlu má jen zlomek žadatelů. Zatím

Zvýšení počtu žádostí o připojení potvrdila pro HN energetická společnost E.ON, respektive její distribuční dceřiná společnost EG.D. Uvedla, že k síti distributora, který obhospodařuje jižní třetinu České republiky, se do července chtělo připojit 16 700 zájemců. Ti už podali oficiální žádost. Do konce roku by mělo přijít dalších devět tisíc žádostí. ČEZ letos přijal zatím 27 tisíc žádostí, loni jich přitom firma zaznamenala pouze 12,5 tisíce.

Kvůli obří poptávce se prodlužuje doba, než se nově postavená elektrárna může připojit k síti. A stovky žadatelů se podle údajů distribučních firem budou moci připojit pouze s výrazným omezením – veškerou energii budou muset spotřebovat na místě, tedy bez možnosti prodeje přebytků nebo jejich ukládání do takzvané virtuální baterie.

Zápisky budoucího solárníka 6: Prokletí hromosvodů, rizika od krup po požáry a rady z pojišťovny

21. 7. 2022 ▪ 6 min. čtení

Povolení při instalaci fotovoltaické elektrárny a její připojení do distribuční sítě jsou dva zásadní milníky na cestě k levnější elektrické energii. Mezi zájemci se množí drby o tom, jak dlouho se čeká na vyřízení žádostí a na samotné připojení. Představa hotové elektrárny za stovky tisíc korun, která měsíce leží ladem, není zrovna příjemná. Místo spekulací a sběru dat na Facebooku nebo Solarfóru jsme se zeptali přímo distribučních firem, jak na tom jsou s dodržováním zákonných lhůt a termíny vyřizování žádostí o rezervaci výkonu a první paralelní připojení.

Distribuci elektřiny pro celou republiku pokrývají pouze tři firmy – ČEZ, EG.D a PRE. Jejich odpovědi se od sebe výrazně lišily mírou tvrdých dat i „neodpovědí“.

ČEZ upozorňuje na nedostatky v podkladech

Nejpřímější byl ČEZ. Průměrná doba vyřízení prvotní žádosti o připojení s rezervací výkonu je prý 11 kalendářních dní. Ve srovnání s naší žádostí v květnu se zněkolikanásobila, ale zákonná lhůta je 30 kalendářních dní s možností prodloužení o dalších 15 dní v případě, že je nutné provést měření parametrů sítě v dané lokalitě. V červenci ČEZ obdržel téměř pět tisíc žádostí a k 8. srpna firma vyřídila 86 procent z nich.

Nepříjemnou zprávu měl letos ČEZ při vyřizování úvodní žádosti o rezervaci výkonu pro přibližně 800 domácností – kvůli nedostatečné kapacitě distribuční sítě mohl povolit pouze zjednodušené připojení do sítě, které zakazuje takzvané přetoky energie z domácí elektrárny do distribuční sítě. Jde zatím o necelá tři procenta žádostí. Firma údajně pracuje na posilování kapacit v dotčených oblastech.

ČEZ podle odpovědí své mluvčí Soni Holingerové zvládal v červenci zajišťovat i první paralelní připojení, tedy plnohodnotné zprovoznění elektrárny – i přes dovolené dochází k návštěvám techniků ve většině případů, a to v rozmezí 15 až 25 dní od dodání všech potřebných dokumentů. Právě nedostatky v podkladech jsou podle ČEZ častým zdrojem odkladů.

PRE: Pražané se zatím nemusí bát

Pražská energetika pomalu naráží na kapacity při vyřizování žádostí o připojení a rezervaci výkonu. Podle Karla Hanzelky z PRE se aktuální lhůta pro vyřízení prvotní žádosti blíží zákonem stanoveným třiceti dnům. Pražané se ale prý zatím nemusí bát. „Na vymezeném území PREdistribuce neevidujeme zamítnutou žádost z důvodu nedostatečné kapacity distribuční sítě,“ uvedl pro HN Hanzelka.

Dobré zprávy má PRE zatím i v případě prvního paralelního připojení, tedy zprovoznění elektrárny – technici dorazí zhruba do dvou týdnů od poskytnutí všech podkladů.

EG.D možná nezvládá zprovoznění v zákonném termínu

Společnost EG.D ze skupiny E.ON na naše otázky neposkytla konkrétní odpovědi. V případě žádosti o informaci o průměrné době vyřízení prvotní žádosti o připojení firmy poskytla pouze následující vyjádření: „Vše se odvíjí od toho, kde zájemce o fotovoltaiku o připojení zařízení žádá, jak velkou solární elektrárnu chce připojit a jaká je v daném místě kapacita distribuční sítě.“ Stejně tak EG.D neposkytla informaci o podílu nebo počtu zákazníků, které nedokáže připojit ke své distribuční síti v plnohodnotném režimu. Ten umožňuje prodej přebytečné energie nebo využití virtuální baterie.

Konkrétní číslo nám tisková mluvčí Martina Slavíková poskytla jen v případě doby potřebné na provedení prvního paralelního připojení. Firma žádosti přijímá a zpracovává ve „standardních termínech, tedy zhruba do třiceti dní.“ Zarážející je ovšem další věta: „Návštěva montéra na odběrném místě a případná výměna elektroměru, která souvisí se změnou typu měření, se odvíjí od konkrétního regionu a jeho kapacitních možností.“ Z jejího znění se zdá, že firma reálně zprovoznění v zákonném termínu nemusí zvládat.

Žádost o upřesnění odpovědí se ale nesetkala s příznivou odezvou. Zveřejnění čísel přitom těžko způsobí firmě obchodní problémy – distribuční firmy mají ve stanovené části republiky monopol, takže zákazníci EG.D nemohou utéct k PRE, i kdyby třeba stokrát chtěli. A to i z toho důvodu, že Praze nehrozí „zakázané přetoky“, které představují velkou komplikaci nejen kvůli prodloužení návratnosti zapříčiněného neefektivním provozem a nemožností prodávat přebytky nebo využít virtuální baterii, ale také proto, že některé střídače mohou v režimu bez přetoků ztrácet na spolehlivosti.

Zbytečně dražší virtuální baterie

Nepříjemnosti kvůli zpožděním čekají i ty šťastnější majitele elektráren, kteří přebytky mohou posílat mimo zdi svého domu – ČEZ od září zásadně zdraží populární tarif Elektřina pro soláry. Silová elektřina nad to, co si uživatel uloží do virtuální baterie, bude pro nové smlouvy od 1. září stát o 29 procent více, stálý poplatek za samotný tarif se pak více než zdvojnásobí ze 199,65 na 423,50 korun.

ČEZ zdražení tarifu určeného majitelům fotovoltaických elektráren vysvětluje pragmaticky – samotná cena tarifu zvednutá na dvojnásobek je reálně poplatek za virtuální baterii a má trochu vyrovnat rozdíl v cenách energií v létě, kdy mají solární elektrárny nadprodukci, i v zimě, kdy je nutné „uloženou“ energii vyrobit v tepelných nebo jaderných elektrárnách.

„Rozdíl mezi letními a zimními cenami vzrostl z poměru 1,16 na 1,3. Hlavní jsou však ceny za MWh. Dříve rozdíl mezi zimou a létem tvořil koeficient 1,16 ze základny, která byla pod 50 eury za MWh. Dnes musíme počítat s koeficientem 1,3 ze základu, který se pohybuje kolem 400 eur za MWh,“ vysvětlil mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Změna ceny za silovou energii v tarifu pro soláry se týká pouze elektřiny odebrané nad rámec „uložené“ elektřiny z vlastní nadvýroby v létě, a i tak je nižší než u standardního tarifu pro nové zákazníky. I přes zdražení se tak spoustě lidí tarif pro soláry s virtuální baterií vyplatí – stačí do ní poslat dost energie a použít uloženou energii v zimě na přitápění klimatizací nebo tepelným čerpadlem.

S revizí na klimatizaci s funkcí topení lze totiž dosáhnout i na nízkou distribuční sazbu pro vytápění elektřinou, která celou službu virtuální baterie zlevní – a díky využití principu tepelného čerpadla se i při zaplacení distribuční sazby a pravidelných měsíčních plateb vytápění elektřinou tímto způsobem většině domácností se solární elektrárnou vyplatí.

Hlavní je dostat panely na střechu a střídač s baterií do technické místnosti. V našem případě se ale stále čeká. S tím, že se na střechu vejde méně panelů, jsme se už pomalu smířili, ale s tím, že na montážní prvky pro pozměněný projekt čekáme už více než dva týdny od potvrzení jejich dostupnosti, se smiřuje špatně. Je to ale lepší, než čekat měsíce na kontejner stojící někde v Hamburku – nebo zatím nenaložený v Číně.

Baví vás moderní technologie? To byste si neměli nechat ujít newsletter Týden s technologiemi, který do téměř pravidelného pátečního e-mailu dostane to nejzajímavější dění a produktové novinky za celý týden.