Jste otrokem své elektrárny, stojí vám to vůbec za to?! Takový komentář mi přišel v reakci na článek o tom, že se člověk s fotovoltaickou elektrárnou chová trochu jinak, než když energii odebírá jen z distribuční sítě. Je to sice netypická reakce, ale její autor se vlastně ptá správně. Stojí FVE a případné změny v chování domácnosti za to?
Odpověď záleží na cenách elektřiny, ale také na tom, co o své elektrárně víte a jak ji dokážete vytěžit. Můžete ji nechat běžet jen tak a o nic se nestarat, ale to dokáže málokdo. Solární „malobaronství“ je pro mnohé koníček a pro normální uživatele i nadšence je zásadní to, jaké informace z elektrárny dostanou a jak je mohou využít a aplikovat. Návratnost investice se díky správnému využití elektrárny může zkrátit o několik let.
Všechny instalované systémy dnes nabízí alespoň základní informace v oficiálních aplikacích. Některé funkce instalační firmy zákazníkům ale raději ani neukazují (často z dobrého důvodu). Další možnosti ovšem můžeme odhalit s trochou vlastní snahy a s malými náklady. Výsledek pak může být plný krásných grafů, ale také úspor.
My se po skoro čtvrt roce s funkční elektrárnou můžeme podívat ve čtyřech blocích, co který přístup nabízí a jak se dá kolem dat z fotovoltaických elektráren postavit zajímavý vedlejšák.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNaše elektrárna má střídač GoodWe, který se vyznačuje nepovedenou aplikací a webovým portálem SEMS, který má sloužit jako primární zdroj informací o elektrárně. Hlavní slabinou oficiálního softwaru k nejpoužívanějšímu měniči v českých domácnostech je jeho pomalost a těžkopádnost. SEMS funguje jako cloudová služba, což má pozitivní stránky. Můžete třeba sledovat výrobu elektrárny klidně z druhého konce světa.
Nevýhodou ale je, že aplikace zobrazuje nová data s velkým zpožděním a samotná cloudová služba na webu i mobilní aplikace reagují pomalu a občas jsou nedostupné. Větší problém s nimi je, že odečítají informace o spotřebě a odesílání elektřiny do distribuční sítě trochu jiným způsobem než elektroměr distributora.
Nejde se tedy při odhadech nákladů a návratnosti investice do FVE řídit jen údaji z elektrárny. I kvůli kulturním specifikům, totiž odečítání spotřeby po fázích. Z tohoto důvodu je ideální používat v každém případě oficiální zdroj informací, tedy elektroměr a online data od distribuční společnosti. V našem případě to znamená PND (Portál naměřených dat) od ČEZ Distribuce. Rozdíl mezi spotřebou naměřenou střídačem a ČEZ je za leden přibližně čtyři procenta, tedy asi 16 kWh.
Samostatnou kategorií potenciálního problému je připojení srdce elektrárny k serverům v Číně. Možná bezpečnostní rizika by se projevila například ve chvíli, kdy by došlo ke konfliktu mezi Čínou a NATO, ale v takovém případě stačí zakázat měniči přístup k internetu.
Zásadní výhodou aplikací od výrobců střídačů je fakt, že umí uchovávat data v čase bez dalších zařízení. Můžete sledovat data o výrobě za měsíc, rok, za celou životnost zařízení… K dispozici jsou také grafy, které ukazují, kolik energie spotřebujete na místě, kolik odchází pryč a jaký podíl spotřebované energie musíte nakupovat ze sítě. Se všemi nevýhodami jde o základ, který má smysl používat.
GoodWe kromě svého SEMS portálu nabízí také aplikaci PV Master, která slouží pro nastavení elektrárny a ukazuje data téměř v reálném čase, ale bez možnosti zpětného pohledu na informace o výrobě. V aplikaci PV Master je možné také provést nastavení parametrů elektrárny, jako například hloubku vybíjení baterie nebo omezení přetoků do distribuční sítě. Tato část aplikace je chráněná heslem, které instalační firmy zákazníkům většinou nedávají – a je to nejspíše dobře. Omylem zapnout přetoky nebo změnit parametry střídače by mohlo způsobit velké problémy.
Pokud se ale dodavatelská firma aktivně nestará o nastavení elektrárny, může mít uživatel také potíže – v zimě bude zbytečně „ničit“ baterii. Nebude mít možnost, jak vynutit její dobití, pokud po týdnu bez sluníčka klesne její kapacita k nule… Navíc v případě výpadku sítě nebude baterie moct plnit svůj účel a udržet dům v chodu. Jsou ale i bezpečnější a pohodlnější způsoby, jak se k takovým funkcím dostat.
Zápisky začínajícího solárníka: Vyplatí se virtuální baterie, nebo je lepší spot?
Chytrý dům z Rakouska nebo otevřeně
Nedostatky SEMS portálu i snaha co nejsnáze zefektivnit využívání elektrárny mě rychle přivedly k volbě mezi dvěma přístupy. Jeden znamenal investovat do překopání elektroinstalace a nahrazení tradičních prvků chytrými relátky od rakouského Loxone. To podle oficiálních materiálů vyjde pro dům se 120 m2 obytné plochy na 84 tisíc korun s DPH jen za komponenty systému, bez instalace a v základním provedení.
I to ale umožňuje řídit například vytápění, využít „přebytečnou“ energii pro ohřev užitkové vody nebo vytápění/chlazení a spoustu dalších příjemných funkcí, které šetří energie i čas a nervy. A hlavně přesouvá „chytrost“ domácnosti do zdí, nikoliv do koncových zařízení, jako jsou předražené chytré žárovky, které si pak nerozumí správně ani s klasickými vypínači.
Při stavbě nového domu nebo velké rekonstrukci se dá taková akce obhájit, ale po rekonstrukci střechy a pořízení fotovoltaiky jsou namístě malé investiční prázdniny, takže došlo na přístup druhý.
Druhou variantou je „chytrá domácnost“ poskládaná z běžně dostupných prvků, které se snaží zkrotit systém Home Assistant. Open source projekt, který dokáže v jednom místě ovládat produkty desítek výrobců. Pro nás je zajímavé, že si rozumí se střídači GoodWe i Solax, tedy s oběma nejpoužívanějšími značkami v Česku.
Home Assistant letos oslaví deset let vývoje, ale i když podporuje stovky různých zařízení a za poslední rok se počet uživatelů zdvojnásobil, pořád ho používá jen 228 tisíc domácností. To je jen malý zlomek počtu těch, které mají prvky chytré domácnosti v uzavřených platformách od Amazonu, Googlu či Applu a Samsungu.
Hlavním důvodem pro menší popularitu systému Home Assistant je nutnost celý systém nainstalovat a nastavit svépomocí. Podle návodů na webu to není těžké, pokud umíte anglicky, ale chce to trochu experimentování. Nejsnazší je to ve spojení s minipočítačem Raspberry Pi 4 – to je pak otázka zkopírování pár souborů. Problém ale je, že Raspberry Pi 4 se v podstatě nedá koupit. PlayStation 5 je už všude, ale malý počítač za patnáct stovek je pořád nedostatkové zboží a v prodeji jsou jen „balíčky“ s několikanásobnou cenou.
Home Assistant lze nainstalovat také na moderní síťové disky NAS od Synology nebo QNAP a běží i ve virtuálních strojích puštěných na počítači s Windows. Já jsem nakonec využil variantu spuštění Home Assistanta na osm let starém minipočítači Acer Revo. Na běh Home Assistanta stačí PC se 4 GB RAM, pokud zvládne Windows 7, zvládne i řízení chytré domácnosti. Takové stroje se dají z druhé ruky koupit už za tisíc nebo dva tisíce korun a v případě miniPC se slabšími procesory mají i nízkou spotřebu. Moje Revo si bere mezi 10 a 20 watty.
Instalace byla trochu krkolomná, ale pořád šlo jen o následování návodu a drobné experimenty s nastavením BIOS minipočítače. Po prvotní instalaci je potřeba podle dalšího návodu přidat funkce pro střídač a správně je nastavit. To pro změnu vyžaduje hledání IP adresy střídače, který se v síti nehlásí jako GoodWe, ale úplně jinak (HF-LPT230).
Ani to ale úplně nestačí. Aby informace dávaly smysl a bylo snadné se v nich vyznat, chce to ještě upravit zobrazení informací, které Home Assistant dokáže z elektrárny vytáhnout. V základu je všechno nepřehledné a jednotlivé hodnoty mají anglické popisky, i když samotný Home Assistant umí česky. A hlavně věcí, které je nutné pochopit, je strašně moc.
S Home Assistantem se dá naučit pracovat i stylem pokus–omyl jen výběrem různých variant, ale lepší je studovat návody a zkusit videa pro začátečníky na YouTube. Jen to opět nebude v češtině. Osobně jsem po dvou měsících skončil u toho, že mám hezké ukazatele výkonu elektrárny, spotřeby domu a stavu baterie.
K tomu jsem v další fázi přidal doplňky spojené s fotovoltaikou. Například předpověď počasí, odhad výroby na další den, případně ceny energie na spotovém trhu, kde můžete třeba plakat nad tím, že když fouká vítr, noční cena elektřiny může být koruna za kWh nebo také může být zdarma.
Protože Home Assistant umožňuje nastavit také řízení přetoků nebo hloubku vybíjení baterie, povedlo se mi také v prvních dnech omylem nastavit třeba vybíjení baterie do nuly – stačilo na mobilu škrtnout prstem o posuvník s nastavením této proměnné…
Do programování automatických akcí, které sbírku zařízení promění v chytrou domácnost, jsem se radši zatím nepustil. Aby to dávalo smysl, budu potřebovat například chytré zásuvky a žárovky, které si rozumí s Home Assistantem. A hlavně tomu budu muset věnovat dost času. Home Assistant opravdu není pro běžné uživatele, ale to už vám asi z popisu došlo.
Most mezi dvěma světy
Vlastně náhodou jsem narazil na příspěvek na Facebooku, ve kterém se psalo o aplikaci SunDayGate, která má nabízet informace o výrobě, a dokonce pomáhá odhalit špatně zapojené elektrárny s měniči GoodWe. Znělo to trochu podezřele, ale za vyzkoušení člověk nic nedá, tak jsem si stáhl zkušební verzi aplikace pro Windows.
Demoverze funguje 24 hodin bez omezení dostupných funkcí a uživatele hned na začátku straší při instalaci tím, že jde o podezřelou aplikaci. To je bohužel u menších projektů normální, ale pro běžného uživatele to může být problém – ani jinak podrobný český návod na instalaci na to totiž neupozorňuje.
Nároky na výkon počítače nejsou nijak velké, podmínkou je jen přítomnost Windows 7 či novějších, podobně jako u Home Assistanta by ale aplikace měla běžet 24/7, aby měl uživatel k dispozici kompletní data o spotřebě, ale pokud jde jen o monitorování výroby, tak stačí aplikaci spustit na počítači během dne a na noc ho vypnout, aby zbytečně nezvyšoval spotřebu domácnosti.
Aplikace po instalaci vítá uživatele přehledem spousty informací z elektrárny s grafy a schématy s popisky v češtině. Nastavení aplikace uživatele vizuálně vrací o deset až dvacet let zpátky ke strohému prostředí Windows XP, ale díky návodu je snadné zadat potřebné údaje. Je v něm i postup, jak zjistit IP adresu střídače.
Můj první dojem byl rozpačitý, protože data jsou v podstatě stejná s tím, co ukazuje dobře nastavený Home Assistant. Ale v tom je kouzlo SunDayGate – bez práce ukazuje to, co je v Home Assistantu. Poměrně přehledně a v češtině. Navíc nabízí například jednoduchý způsob, jak si nechat dobít v zimě baterie ze sítě, pokud jejich hodnota poklesne pod kritickou hodnotu.
To ale není hlavní důvod, proč by někdo měl dávat 1300 korun za základní licenci nebo 1800 korun za verzi s automatickými funkcemi. Hlavní důvod ke koupi je skutečnost, že k aplikaci patří také zákaznická podpora. Pro zákazníky firem, které nasekaly hromady elektráren a uživatele se nenamáhají proškolit v obsluze elektrárny, je to skoro k nezaplacení.
Autor aplikace Josef Konečný celý program vytvořil původně pro svou elektrárnu. Nebyl to pro něj tak velký skok, profesně se věnuje průmyslové automatizaci. K vytvoření aplikace použil bezplatně nabízenou verzi systému Promotic. Ten už od roku 1991 vyvíjí ostravská firma Microsys právě pro oblast automatizace výroby v průmyslových podnicích.
Díky datům, která získal z měniče, pan Konečný zjistil, že má špatně zapojenou část elektrárny a následně pomohl odhalit dodavatelské firmě problémy i u jiných instalací. Nakonec aplikaci nabídl veřejně i s podporou poskytovanou prostřednictvím facebookové skupiny s názvem Monitoring GoodWe ET Promotic SunDayGate.
Zajímavé je, že Home Assistant celosvětově používá pro monitoring elektráren s měniči GoodWe 650 lidí (rozšíření HA pro Solax má 84 aktivních instalací), ale Promotic SunDayGate má několik set uživatelů s koupenou licencí jen v Česku a na Slovensku. Protože je celý projekt docela mladý a počet uživatelů není v desetitisících, zvládá autor aplikace odpovídat na otázky uživatelů.
V ceně licence nabízí i konzultaci, která se primárně soustředí na odhalení problémů se zapojením a nastavením elektrárny. To by sice měla dělat dodavatelská firma, ale rozhodně to není běžné.
Skutečný monitoring od dodavatele?
Dodavatel naší elektrárny si dal evidentně na zapojení záležet, ale jak už jsem v minulosti zmiňoval, v Česku mu něco chybí. Columbus Energy totiž v Polsku svým zákazníkům nabízí také aktivní monitoring elektrárny s vlastním uživatelským prostředím v zákaznické sekci webu. Česká pobočka toto řešení chystá také, ale posouvá termíny.
Jako cenu útěchy nám alespoň nabídla aktuálnější informace. Aplikace totiž nebude sbírat informace ze samotného měniče fotovoltaické elektrárny. Místo toho do elektroinstalace v domácnosti přidá prvky rakouské společnosti Loxone, o které jsem psal výše jako o luxusním a drahém řešení. Součástí systému budou i upravené moduly s algoritmy vyvinutými v Columbusu.
Cílem je propojit různé prvky v nabídce firmy do jednoho prostředí a zautomatizovat jejich provoz. Počítá se s fotovoltaickou elektrárnou a baterií, dobíjením elektrovozů a tepelnými čerpadly. Součástí má být i funkce „wattrouteru“, tedy využití elektřiny nad rámec spotřeby domu k ohřevu vody. V dokumentech na webu firmy už jsou i technické listy hybridních bojlerů a akumulačních nádrží, takže se zdá, že Columbus začne nabízet i instalatérské práce.
Celý systém má být schopný ve spojení s termohlavicemi a teplotními čidly inteligentně vytápět jednotlivé místnosti domu, což zní chytře. Vedení firmy ale zatím nezveřejnilo, jak to bude s cenami. Stávající nabídka fotovoltaiky Columbus Energy pouze u obou cenových variant obsahuje informaci o „sledování výnosů a provozu systému“. To zatím firma mimo aplikace od dodavatelů střídačů neposkytuje.
Do měsíce bychom ale měli být moudřejší. Columbus se spuštěním platformy v České republice počítá v prvním čtvrtletí roku, což by znamenalo posun o měsíc proti předchozím údajům. Do konce letošního roku by pak interní systém měl nabídnout i kompletní řízení prodeje a nákupu energie v závislosti na cenách energie na burze. Tím by měl Columbus vyrovnat nabídku společnosti Somi, která nákup a prodej elektřiny za spotové ceny s využitím umělé inteligence prezentuje jako lákadlo pro zákazníky.
