Evropská sonda SMART-1 dopadla na povrch Měsíce

Evropská sonda SMART-1 včera ukončila svou tříletou misi a podle plánu dopadla v 7:42 SELČ na vulkanickou pláň na povrchu Měsíce. Evropská vesmírná agentura (ESA), která několikrát oddálila její dopad, aby měli vědci možnost konec jejího letu pozorovat, tak završila svou první měsíční výpravu. Jejím cílem je osvětlit neznámý původ tohoto zemského souputníka a vyzkoušet nové technologie.

Sonda o hmotnosti 366 kilogramů začala sestupovat ve výšce necelých 300 kilometrů nad Měsícem a na jeho povrch narazila rychlostí dvou kilometrů za vteřinu (7200 kilometrů za hodinu). Vytvořila tak kráter pět až deset metrů široký a metr hluboký a rozvířila prach do výšky několika kilometrů.

Vzápětí po tvrdém dopadu sonda podle očekávání přestala vysílat jakákoli data. Náraz sledovaly observatoře na Zemi a vědci chtějí ze snímků částic, které se uvolnily po dopadu, zjistit i geologické složení místa.

"A je to, jsme v Jezeru znamenitosti," řekl za potlesku pracovníků kontroly letu v německém Darmstadtu šéf operací Octavio Camino. Po několika minutách byl zveřejněn snímek, který pořídila observatoř na Havaji a na němž je vidět jasný záblesk, který vznikl při kontaktu sondy s měsíčním povrchem. Oblast nazývaná Jezero znamenitosti leží na Jižním pólu viditelné části Měsíce.

Sonda měla na Měsíc dopadnout původně už 17. srpna, nicméně v jeho odvrácené části. Proto vědci provedli se sondou několik manévrů, naposledy ji v sobotu "zvedli" o 600 metrů, aby dopad oddálili a mohl být pozorován ze Země na viditelné straně nebeského tělesa. Náraz byl viditelný ve Spojených státech a Tichomoří a zaznamenala jej vědecká pozorovatelna na Havaji.

Konečné výsledky mise budou známy až za mnoho měsíců, protože je nutné analyzovat ohromné množství získaných údajů, upozornil Camino. Mise by měla také pomoci vědcům přiblížit se k objasnění původu tohoto stále záhadného satelitu. Jedna z nejvíce přijímaných teorií vysvětluje vznik Měsíce možným střetem Země s asteroidem velikosti planety v době formování Sluneční soustavy.

Spektrometr s paprsky X D-CIXS na palubě sondy zjistil na povrchu Měsíce přítomnost vápníku, hliníku, hořčíku a křemíku, což je velmi podobné zjištěním na Zemi. Kromě toho sonda pořídila snímky měsíčního povrchu o vysoké ostrosti.

SMART-1 byla vynesena do vesmíru raketou Ariane 5 z francouzského kosmodromu Kourou v září 2003 a jedním z hlavních cílů bylo vyzkoušet iontové motory, které budou používány pro budoucí meziplanetární lety. Takovým letem bude společná evropsko-japonská mise BepiColombo k Merkuru, která odstartuje v roce 2013.

Cesta SMART-1 k Měsíci trvala déle než rok, což je velmi dlouhá doba v porovnání s raketami na konvenční pohon, které stejnou cestu urazí za několik dní. Sonda totiž během mise urazila sto milionů kilometrů, přičemž spotřebovala pouze 50 litrů pohonných látek, tedy 80 kilogramů xenonového paliva, a to právě díky úsporným motorům na iontový pohon.

Iontový pohon však neumožňuje rychlý start a let, takže sonda nejprve kroužila 14 měsíců po eliptické dráze kolem Země, než ji v listopadu 2004 přitáhla gravitační síla Měsíce. Motor, který využívá elektřiny ze solárních panelů k výrobě toku nabitých částic nazývaných ionty, produkuje jen malý tah.