Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl prodloužit životnost Hubbleova vesmírného teleskopu, který pomohl vědcům výrazně rozšířit znalosti o kosmu. Oznámil to v úterý šéf NASA Michael Griffin v Goddardově vesmírném centru v Greenbeltu ve státě Maryland.

Raketoplán se na servisní misi s označením STS-125 vypraví pravděpodobně v roce 2008. Pokud bude úspěšná, může prodloužit provoz přístroje až do roku 2013, kdy NASA plánuje vypustit na oběžnou dráhu nový vesmírný teleskop Jamese Webba.

Hubbleův teleskop byl do kosmu vynesen v roce 1990. Za dobu svého fungování podstoupil čtyři servisní prohlídky. Pátou, plánovanou na rok 2004, americká vesmírná agentura zrušila kvůli katastrofě raketoplánu Columbia, který se v únoru 2003 rozpadl při sestupu do atmosféry. Pokud by NASA nepřistoupil k renovaci Hubbleova teleskopu, pracoval by do roku 2008 nebo 2009.

Během plánované servisní mise by měli astronauti pětkrát vystoupit do volného prostoru a vyměnit teleskopu baterie a gyroskopy pro orientaci přístroje v prostoru. Namontují na něj také novou širokoúhlou kameru a spektrometr, které umožní pozorovat velmi vzdálené objekty ve vesmíru. Teleskop zároveň vynesou na vyšší orbitu.

V současnosti se zařízení podle NASA pohybuje ve výšce asi 575 kilometrů nad povrchem Země, kterou obletí za 97 minut.

Teleskop si dlouhou dobu držel primát nejvýkonnějšího dalekohledu na světě. Za 16 let své existence přinesl podle odborníků více informací o vesmíru než všichni jeho předchůdci dohromady. Pořídil přes 750.000 snímků, které poskytly mimo jiné důkazy o existenci takzvané temné hmoty a energie či supermasivních černých děr. Napomohly také zpřesnit stáří vesmíru na 13,7 miliardy let a objevily nejstarší galaxie zrozené necelou miliardu let po vzniku vesmíru.

Jedny z nejnovějších výsledků výzkumu za pomoci pozorování Hubbleova teleskopu byly zveřejněny v srpnu v Praze na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU). Přístroj pozoroval blízkou kulovou hvězdokupu NGC 6397, ve které zachytil nejslabší hvězdy ve vesmíru, které jsou natolik chladné a vyzařují tak málo světla, že jejich pozorování doposud nebylo možné.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace