Sonda Mars Global Surveyor, která se již dva týdny nehlásí, se pravděpodobně ztratila a její mise je u konce. Na stránkách amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) to oznámili představitelé Laboratoře tryskového pohonu (JPL) z kalifornské Pasadeny, která družice zkoumající Mars řídí.

Sonda vstoupila kvůli problémům se solárními panely na počátku listopadu do klidového stavu. Následné pokusy pracovníků NASA znovu s ní navázat kontakt však skončily bezúspěšně. Americká vesmírná agentura proto nechala po zmizelém přístroji pátrat jinou "marsovskou" družici Mars Reconnaissance Orbiter, která je vybavena nejvýkonnějším kamerovým systémem. Ani ta ale podle všeho nic neobjevila.

"Předběžná analýza snímků neukazuje žádné určité obrázky sondy," uvedl ředitel programu výzkumu Marsu v NASA Doug McCuistion.

Malá naděje podle NASA přesto stále existuje. Vesmírná agentura chce proto v průběhu tohoto týdne vyslat signál ke ztracenému stroji prostřednictvím jednoho z roverů, kteří pořizují snímky "rudé planety" přímo na jejím povrchu.

JPL si od toho však mnoho neslibuje. "Vyhlídky na znovunalezení Mars Global Surveyor nejsou moc dobré," předpověděl jeden z manažerů laboratoře Fuk Li. Jeho kolega Tom Thorpe dodal, že je-li příčinou ztráty kontaktu poškození solárních panelů, sonda nemusí mít dostatek energie na odpověď, ani pokud signál z "marsovského vozítka" zachytí.

I když ani tento pokus neuspěje, NASA je s misí Mars Global Surveyor nadmíru spokojen. "Překonala všechna očekávání," uvedl Michael Meyer, hlavní vědecký pracovník NASA v programu výzkumu Marsu, na adresu "veterána", který okolo čtvrté planety Sluneční soustavy kroužil od roku 1997.

"Byla to nejpřínosnější mise k Marsu," dodal Meyer k přístroji, který za deset let pobytu v kosmu poslal na Zemi více než 240.000 snímků. Ty vědcům pomohly dojít mimo jiné k poznatku, že na Marsu bývala voda v tekutém stavu. Na základě analýz fotografií byla také vybrána místa, na nichž by v budoucnu mohla přistát pozemská plavidla.

Družice Mars Global Surveyor byla do vesmíru vypuštěna v listopadu 1996. O necelý rok později se dostala na orbitu "rudé planety". Podle původních předpokladů tam měla setrvat pouze dva roky, NASA však její misi následně čtyřikrát prodloužil. Na oběžné dráze kolem Marsu ji postupně doplnily další tři "kolegyně"; americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey a evropská Mars Express. Na povrchu planety navíc přes dva roky pracují dva vesmírné roboty Spirit a Opportunity.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace