Nová sonda k Marsu se připravuje ke startu

Kosmické plavidlo Phoenix přistane v severní polární oblasti Marsu a provede vrty do půdy. Vypuštění sondy je podle agentury Reuters naplánováno na 3.srpna ze základny vojenského letectva na mysu Canaveral.

Vzpruženi důkazem, že Mars měl kdysi vodu v tekutém stavu, chtějí vědci znovu získat aktuální vzorky, aby viděli, zda materiály pro život opravdu existují.

Řada družic a speciálních vozítek slídila po povrchu Marsu už dříve, aby zkusila určit, zda planeta byla někdy v minulosti obyvatelná.

Vědci také hodlají porozumět environmentálním a klimatickým změnám, které proměnily pravděpodobně dříve teplý svět, plný vody, na chladnou, suchou poušť, která existuje dnes.

Kosmické plavidlo, které se dostane k Marsu v květnu 2008, přistane právě tam, kde led kolem polární čepičky začíná ustupovat. Vědci očekávají, že se sonda dotkne země na nově rozmrzlé půdě, ale její pravý cíl leží pod povrchem.

Mezi nástroji Phoenixe jsou zařízení pro nabírání zeminy, vrtání, fotografování a chemickou analýzu vzorků půdy a ledu.

"Pod zemí očekáváme tvrdou, zmrzlou půdu, " řekl v rozhovoru planetární vědec a výzkumník Phoenixu Ray Arvidson z Washington University v St. Louis.

Vzorky budou rozpuštěny ve vodě, a to kvůli hledání solí, které by v nich pravděpodobně měly být usazeny v minulosti díky přítomnosti vody. Laboratoř na palubě Phoenixu také zahrnuje malé pícky, které umožňují specifikaci nerostů ve vzorcích pro chemický rozbor.

První cesty NASA za známkami látek potřebných pro život na Marsu se uskutečnily během dvou misí sond Viking v roce 1976, ale ty se dotkly povrchu jen v suchých oblastech. Družice od té doby odhalily značné množství ledu v blízkosti pólů planety. 

Někteří vědci věří, že je pod ledem pohřben obrovský zamrzlý oceán. Další teorie říká, že led na pólech Marsu vznikl z vodní páry v atmosféře. Phoenix bude schopen měřit izotopy vodíku a molekul vody a možná vyřeší tuto hádanku. "Je pravděpodobné, že dostaneme z půdních vzorků zajímavé výsledky," říká Arvidson.

Nejprve ale Phoenix musí dosáhnout Marsu, cestou kterou proletěla řada předchozích kosmických plavidel. Vždycky se to nepovedlo. Phoenix vlastně představuje zmrtvýchvstání náhradních dílů a přístrojů z neúspěšných iniciativ Mars Polar Lander a Mars Surveyor 2001 Lander.

Stejně jako Polar Lander a Climate Arbiter představuje i Phoenix relativně levnou misi. Spíše než stavbou "rychlejších, lepších a levnějších" kosmických plavidel, což bylo cílem NASA v devadesátých letech, dosahuje Phoenix úspor přesným zacílením vědeckého programu na jediný cíl: zda Mars měl někdy látky potřebné pro život.