Futuristický dalekohled nakoukne do temných koutů vesmíru

Stále ještě existují rozlehlé kouty vesmíru, o nichž se jen velmi málo ví, a v nichž by třeba bylo možné najít odpověď na otázku, jak vznikaly první planety. Americký úřad pro vesmír a astronautiku NASA podle agentury DPA doufá, že dalekohled další generace, který by měl být vypuštěn na oběžnou dráhu kolem Země v roce 2013, vnese do tohoto problému trochu světla.

James Webb Space Telescope, dalekohled pojmenovaný po bývalém vysokém úředníkovi NASA, představuje společný projekt s evropskými a kanadskými vesmírnými agenturami a řadou privátních dodavatelů. Tři klíčoví vedoucí pracovníci s projektem spojení představili ve čtvrtek na vnějším prostranství Muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu model dalekohledu v životní velikosti.

Úkoly pro nový dalekohled

Vědci doufají, že nový dalekohled pomůže s hledáním odpovědí na dvě největší otázky týkající se vesmíru: Jak to všechno začalo? A mohl by být život i na dalších planetách?

Předchůdce nového dalekohledu, Hubbleův teleskop, dodal první významnější pohledy na utváření vesmíru poté, co byl vypuštěn, tedy v roce 1990. Už jeho první zjištění překvapily astronomy: vzdálené galaxie, od nichž se očekávalo, že nabídnou pohled do velmi ranného vesmíru, se ukázaly být mnohem více vyvinuté, než se předpokládalo. Znamenalo to jediné, že byly vytvořeny dlouho po Velkém třesku, okamžiku, v němž astronomové vidí začátek vesmíru.

Jinak řečeno, pokud se NASA chtěla dostat až k podstatě, tedy ke vzdáleným galaxiím, které byly vytvořeny jako první, potřebovala mnohem lepší dalekohled.

„Abychom spatřili první světlo vesmíru, byl nutný nový dalekohled,“ svěřuje se Eduard Weiler, ředitel Goddard Space Flight Centre NASA. Dříve byl i hlavní vědecký poradce v otázkách kolem Hubbleova teleskopu.

A tak zatímco Hubbleovým dalekohledem věci začaly, Webbův teleskop by měl podle astronomů nabídnout „první pohled do doby, o níž toho mnoho nevíme,“ zasnil se Matt Mountain, ředitel Space Telescope Science Institute v Baltimoru. Mountain řídil vědecké operace už na Hubbleovu dalekohledu a nyní pokračuje i na novém Webbovu teleskopu.

Nový dalekohled by měl být schopen hledat další planety, které by mohly splňovat podmínky pro život. Mountain uvádí příklad zdánlivě obyvatelné planety, asi 1,5krát větší než Země, obíhající kolem hvězdy od nás vzdálené asi 20 světelných let. Ta byla objevena minulý měsíc týmem evropských vědců – byla to první taková planeta nalezená v jiné sluneční soustavě.

Webbův teleskop by mohl zkoumat blíže planetární atmosféru, aby zjistil známky přítomnosti vody, kyslíku a uhlíku, které jsou rozhodující pro existenci života.

Jak bude vypadat?

Nový teleskop bude mít jedno velké zrcadlo, asi 6,5 metru široké, dvakrát tak velké a s poloviční váhou než u Hubbleova dalekohledu, a menší sekundární zrcadlo, které bude před ním. Obě zrcadla jsou chráněna sluneční clonou, která dovolí projít maximálně jedné miliontině slunečních paprsků. To teleskopu umožní detekovat infračervené paprsky vzdálených planet bez rušivé interference paprsků z blízkého vesmíru.

Obě části dalekohledu budou složeny tak, aby je bylo možné umístit na raketu Evropské kosmické agentury Ariane 5, a ta je vynese do vesmíru.

Webbův teleskop bude umístěn na oběžné dráze kolem Země na protilehlé straně od Měsíce, v jednom z mála bodů prostoru, kde Země a Slunce zůstává v linii. Astronomové ho znají jako druhý Lagrangeův bod. To umožní zrcadlu blokovat paprsky ze Země, Měsíce a Slunce.

Je téměř hotovo

Na projektu se pracuje od roku 1994. Začalo se tedy pouhé čtyři roky poté, co se Hubbleův teleskop dostal do vesmíru. A na rozdíl od doby, kdy bylo očekáváno vypuštění prvního, Hubbleova dalekohledu, většina prácí již byla dokončena.

„Ještě se to musí postavit, ale návrh je už hotov,“ popisuje dosavadní stav prací hlavní inženýr projektu Martin Mohan z Northrop Grumman Space Technology. ''Nemluvím o budoucnosti. Mluvím o minulosti. Návrhy jsou hotovy.“

Hubble byl jiný příběh. NASA si byla tak jistá dřívějším know-how v oboru dalekohledů, že v roce 1983, kdy měl být původně dalekohled vypuštěn, nebyly ještě některé části přístrojů ani navrženy. Úkol pokračovat v projektu co nejrychleji znamenal po dalších sedm roků významnější překročení rozpočtu.

Webbův dalekohled má stát 4,5 miliardy dolarů.  Je tedy téměř o polovinu levnější, než kolik by stál Hubbleův teleskop v dnešních cenách, a mnohem výkonnější.