Sonda, která od října 2001 mapuje z oběžné dráhy povrch Marsu a pátrá po známkách vody, odvysílala fotografie, na nichž jsou patrné tmavé kruhové skvrny o průměru 100 až 250 metrů. O tom, že může jít o otvory do země, svědčí výsledky měření teploty pomocí infračervených paprsků.
Přes den jsou daná místa studenější a v noci naopak teplejší, upřesnil americký astrogeolog Glen Cushing, podle kterého se tak příliš neliší od jeskyní na Zemi.
Případný objev prostor v hlubokém podzemí skýtá naději na nalezení alespoň mikrobiálních forem života na Marsu.
Sonda od svého startu v roce 2001 zjistila řadu důležitých informací o planetě Mars. V roce 2004 NASA souhlasila s tím, že misi prodlouží a že na její pokračování vyhradí každoročně 15 miliónů dolarů. Vědci doufají, že sonda může být v činnosti ještě řadu let.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




