Přibližovací manévr pozorně sledovala pozemní řídící střediska i posádka ISS, zasahovat do něj však nemusely. Plavidlo, pojmenované po známém francouzském autorovi vědeckofantastických románů, se pomocí speciálních senzorů samo navedlo k přechodovému modulu Zvezda a spojilo se s ním.
"Jsem naprosto ohromený," komentoval automatické zakotvení lodě ředitel ESA Jean-Jacques Dourdain. "Věděl jsem, že to bude něco výjimečného, ale uspět takhle na první pokus. Myslím, že je to úžasný technický výkon," pochválil pracovníky ESA, kteří deset metrů dlouhý a 4,5 metru široký válec v ceně 1,3 miliardy eur (přes 32 miliard korun) vyvíjeli mnoho let.
Jules Verne odstartoval 9. března z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na palubě nosné rakety Ariane 5 ES. Po odpoutání rozvinul čtveřici solárních panelů a kroužil tři týdny okolo Země. Musel čekat, dokud na ISS neukončí svou misi raketoplán Endeavour.
U stanice bude tato dvacetitunová loď "na jedno použití" kotvit asi půl roku. Postupně bude naplněna odpadky, které spolu s plavidlem shoří při návratu do zemské atmosféry.
|
Čtěte více |
Hlavní uplatnění pro nákladní kosmické lodě nastane po roce 2010, kdy americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje ukončit provoz raketoplánů a tyto nákladní lodě budou jedinými dopravními prostředky schopnými dopravit na ISS i větší konstrukční prvky. ESA počítá, že na oběžnou dráhu vyšle každý rok jeden tento stroj, jichž má u leteckého koncernu EADS Astrium nyní objednáno pět.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




