Mluvíte s člověkem nebo s počítačem? Někdy se to nedá poznat

Testu se zúčastnilo 12 dobrovolníků, kteří najednou chatovali s člověkem a s počítačovým programem, aniž věděli, který je který. Cílem experimentu bylo, aby počítačové programy, zvané dle vzoru robot třeba "chatbot" nebo "cleverbot", člověka zmátly a přesvědčily ho, že konverzuje s další osobou. A výsledek? Jednomu z programů se podařilo zmást tři lidi, za což si v soutěži Loebnerovy umělé inteligence vysloužil bronzovou medaili.

"V jednu chvíli byl v obou konverzacích humorný prvek. Právě to mě zmátlo víc než co jiného," popsal pro agenturu AP své pocity při testování jeden z dobrovolníků, Ian Andrews. On a jeho kolegové se snažili nachytat protivníka různými úskoky, ptali se na počasí, na současnou finanční krizi nebo třeba na barvu očí. Některé počítačové programy se nechaly zmást, jiné ne.

V nedělní soutěži nezískal žádný z počítačových programů zlatou ani stříbrnou medaili - to by "chatboty" musely zmást víc porotců v delší konverzaci, a to nejen v textové, ale i v audiovizuální formě.

Testování stojí na základech, které položil britský matematik a logik Alan Turing (1912-1954), podle kterého právě konverzace prokáže, zdali je stroj inteligentní, nebo ne. Podle Turinga lze z faktu, že počítač mluví jako člověk, vyvodit skutečnost, že jako člověk také myslí. Takzvaný Turingův test později zdokonalil americký vědec Hugh Loebner, který pořádá od roku 1991 testování umělé inteligence.

A jak se počítačovému programu zvanému elbot, který získal v neděli v Readingu bronzovou medaili, povedlo zmást porotce? Podle Freda Robertse, který program vyvinul, elbot obloudil některé porotce žerty, ve kterých paradoxně naznačoval, že je stroj. Na otázku jednoho z testujících, jak se dnes má, totiž odpověděl: "Dneska je mi fakt mizerně. Ráno jsem si svou snídani omylem nepolil olejem, ale mlékem, takže mi zrezla, než jsem se do ní stačil pustit."