Družice jen o málo větší než videorekordér a vážící 15 kilogramů sloužila vědcům téměř tři roky, než v září 1981 shořela v atmosféře. Na další Magion si Československo muselo počkat přes deset let, mezitím se ale zdejší vědci podíleli třeba na vybavení sond Vega 1 a 2, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu (1984), nebo sond Fobos, jež v roce 1988 zamířily k Marsovu měsíci Phobos.
Na přelomu 80. a 90. let se do vesmíru konečně vznesly další dva Magiony, podstatně větší a lépe vybavené než jejich předchůdce. Družice s pořadovým číslem čtyři a pět vylétly v letech 1995 a 1996, poslední data z Magionu 5 pak vědci dostali v prosinci 2002.
O půl roku později vzlétla do vesmíru družice Mimosa, která měla pokračovat v experimentech, které se v letech 1992 a 1996 uskutečnily na ruské družici a při letu amerického raketoplánu. Kvůli technickým problémům s hlavním přístrojem, mikroakcelerometrem, ale nakonec projekt skončil neúspěšně.
Většina přístrojů pro výzkum vesmíru, které pocházejí či pocházely z ČR a Československa, ale sloužila bez větších problémů. Čeští odborníci se podíleli například na přístrojovém vybavení vesmírné stanice Mir. Z dílny Čestmíra Barty pocházely dvě tavící pece, které sloužily pro studium procesů tuhnutí a krystalizace slitin v beztížném prostředí (obdobný experiment měl na starosti během svého letu i Vladimír Remek). Na Miru byla i československá aparatura pro sledování povrchu Země a čs. měřící přístroje se uplatnily i na dvou desítkách družic programu Interkosmos, který skončil v roce 1990.
V polovině 90. let se pak Česká republika zapojila do činnosti Evropské vesmírné agentury (ESA), definitivní smlouva o přistoupení k ESA byla ale podepsána až letos a plnoprávným členem se ČR stane začátkem příštího roku. Už od ledna 2007 přitom čeští vědci působí v rámci Evropské jižní observatoře. Tento projekt, který vznikl v 50. letech, umožňuje astronomům pozorovat vesmír z jižní polokoule ve výborných klimatických podmínkách. Centrem je observatoř La Silla Paranal v Chile, která je vybavena mimořádně výkonným teleskopem.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



