magion1__350x210_.jpgDružice jen o málo větší než videorekordér a vážící 15 kilogramů sloužila vědcům téměř tři roky, než v září 1981 shořela v atmosféře. Na další Magion si Československo muselo počkat přes deset let, mezitím se ale zdejší vědci podíleli třeba na vybavení sond Vega 1 a 2, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu (1984), nebo sond Fobos, jež v roce 1988 zamířily k Marsovu měsíci Phobos.

Na přelomu 80. a 90. let se do vesmíru konečně vznesly další dva Magiony, podstatně větší a lépe vybavené než jejich předchůdce. Družice s pořadovým číslem čtyři a pět vylétly v letech 1995 a 1996, poslední data z Magionu 5 pak vědci dostali v prosinci 2002.

O půl roku později vzlétla do vesmíru družice Mimosa, která měla pokračovat v experimentech, které se v letech 1992 a 1996 uskutečnily na ruské družici a při letu amerického raketoplánu. Kvůli technickým problémům s hlavním přístrojem, mikroakcelerometrem, ale nakonec projekt skončil neúspěšně.

Dále čtěte

Většina přístrojů pro výzkum vesmíru, které pocházejí či pocházely z ČR a Československa, ale sloužila bez větších problémů. Čeští odborníci se podíleli například na přístrojovém vybavení vesmírné stanice Mir. Z dílny Čestmíra Barty pocházely dvě tavící pece, které sloužily pro studium procesů tuhnutí a krystalizace slitin v beztížném prostředí (obdobný experiment měl na starosti během svého letu i Vladimír Remek). Na Miru byla i československá aparatura pro sledování povrchu Země a čs. měřící přístroje se uplatnily i na dvou desítkách družic programu Interkosmos, který skončil v roce 1990.

V polovině 90. let se pak Česká republika zapojila do činnosti Evropské vesmírné agentury (ESA), definitivní smlouva o přistoupení k ESA byla ale podepsána až letos a plnoprávným členem se ČR stane začátkem příštího roku. Už od ledna 2007 přitom čeští vědci působí v rámci Evropské jižní observatoře. Tento projekt, který vznikl v 50. letech, umožňuje astronomům pozorovat vesmír z jižní polokoule ve výborných klimatických podmínkách. Centrem je observatoř La Silla Paranal v Chile, která je vybavena mimořádně výkonným teleskopem.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace