Mince pocházejí z helénského období, jež sahá od čtvrtého do prvního století před naším letopočtem, z doby po makedonském dobyvatelském králi Alexandru Velikém (356-323 př. n. l.), který svými výboji rozšířil řeckou kulturu na Blízký a Střední východ.
Kandžo dodal, že truhla obsahovala dvě skupiny mincí, 137 tetradrachem (čtyřdrachmových mincí) a 115 drachmových mincí.
Na jedné straně tetradrachem je zobrazen Alexandr Veliký, na druhé je zachycen řecký bůh Zeus sedící na trůnu s orlem na vztažené paži.
Některé mince nesou řecký nápis Král Alexandr, zatímco na jiných stojí prosté Alexandr nebo Král Filip. Jde s největší pravděpodobností o Alexandrova otce Filipa II. Makedonského.
Archeologové v Egyptě prozkoumali čtyři tisíce let starou kryptu královny Behenu - čtěte ZDE
Archeologové našli na jižní Moravě římský lazaret i středověkou usedlost - čtěte ZDE
Mnoho království na Blízkém východě, která zůstala po Alexandrových výbojích, přijalo drachmu jako měnu.
"Tento objev je mimořádně významný a stane se součástí našich archeologických pokladů pocházejících z helénského údobí," prohlásil Kandžo.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace







