"Myslíme si, že velrybí trus je asi desetmilionůkrát bohatší na železo než mořská voda," řekl Reuters vědec Steven Nicol z australské antarktické agentury (AAD).
Pro mikroskopické řasy a sinice, které přeměňují oxid uhličitý na kyslík, je železo přirozené hnojivo a napomáhá jejich růstu. Tento takzvaný fytoplankton pojídají drobní korýši, které v mořích kolem Antarktidy jsou potravou velryb.
Větší počet velryb, v jejichž trusu se podle vědců železo koncentruje, by proto mohl zlepšit odebírání oxidu uhličitého ze vzduchu. "Rostliny to milují a vlastně je to další způsob, jak vzít uhlík z atmosféry," řekl Nicol.
Zprávy se objevily v době, kdy mezinárodní velrybářská komise představila návrh nové úmluvy, která by umožnila Japonsku, Norsku a Islandu komerční lov velryb a snížila kvóty na počet ulovených kytovců.
Obcházení celosvětového zákaze velrybaření je citlivou otázkou v japonsko - australských vztazích. Podle agentury AFP Austrálie s tímto kompromisním návrhem nesouhlasí.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace








