Malé děti, jimž rodiče umožnili hledět na obrazovku víc než dvě hodiny denně, měly jako desetileté častěji tendenci k nedostatku pohybu, trpěly nadváhou, byly pasivní ve vyučování a zvlášť velké problémy jim dělala matematika. Informuje o tom ve svém nejnovějším vydání americký odborný časopis Archives of Pediatric & Adolescent Medicine.

"Rané dětství je rozhodující doba pro vývoj mozku a vzniku postojů," vysvětlila autorka studie Linda Paganiová z Montrealské univerzity. Společně s kolegy z univerzitních center v kanadském Sainte Justine a v americkém státě Michigan vědkyně sledovala život 1314 dětí. Jejich rodiče přitom měli za úkol zaznamenávat do deníků čas, který jejich děti stráví u televize. "Konzumaci" televize zaznamenávali od 29. do 53. měsíce života svých dětí. To odpovídá zhruba věku dva a půl až čtyři a půl roku.

O dalších několik let později požádali vědci učitele pokusných osob, jimž mezitím bylo deset let, o podrobnou zprávu o jejich chování a výkonech ve škole. Ze studie vyplynulo, že děti, které ve sledovaném věku proseděly u televize víc než dvě hodiny denně, se jako žáci ve třídě v průměru o sedm procent méně často hlásily a za svými spolužáky zaostávaly hlavně v matematice.

Obzvlášť nápadné pak bylo, že televizní povaleči měli více problémů se svými spolužáky. Častěji byli odmítáni, vystaveni posměchu nebo dokonce fyzickým útokům.

Kromě toho byli tito žáci o 13 procent méně aktivní o víkendech a méně sportovali. Naopak o deset procent údajně víc mlsali mezi hlavními jídly a jejich hmotnost byla o pět procent vyšší než u žáků, kteří se před léty na televizi tolik nedívali.
Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace