Nová vědecká studie zveřejněna v žurnálu Geophysical Research Letters říká, že rozsáhlá a předtím neznámá zóna částeček v atmosféře by mohla komplikovat úsilí vědců v určení toho, nakolik se bude zemské klima v budoucnu oteplovat.
Navíc skleníkové plyny, které absorbují infračervené záření nebo zahřívají Zemi, emitují ze zemského povrchu a posílají zpět na Zemi kapičky a aerosoly, které v atmosféře také ovlivní teplotu planety.
Přesný celkový vliv těchto dvou typů částeček je stále nejasný: zatímco mraky blokují přicházející sluneční záření, vodní páry působí stejně jako skleníkový plyn, když zachycují teplo obdobně jako přikrývka.
Nedávná satelitní pozorování našla ve vzduchu kolem mraků zónu částeček, které předtím byly považované za čisté.
"Oblast kolem mraků nám dělá potíže," sdělil LiveScience.com člen vědeckého týmu z Goddardova centra vesmírných letů NASA Lotrinsko Remer. "Přístroje tam něco objevily, ale neodpovídalo to naší představě, jak mrak nebo aerosol vypadá. Myslíme si, že to, co vidíme, je přechodové pásmo, kde se mraky začínají tvořit nebo se rozpadají, a kde vlhkost způsobuje, že suché částečky absorbují vodu a stávají se většími."
Vědci si byli vědomi nejasného "halo" efektu obklopujícího jednotlivé mraky, ale nově objevená zóna je mnohem rozsáhlejší, a zabírá až 60 procent ovzduší, dříve označovaného jako bezmračné.
Dosud neznámá složka v atmosférické směsi částeček bude muset být zahrnuta do modelů, které zkoušejí předpovídat, jak atmosféra ovlivňuje globální změnu teploty.
"Vlivy této zóny nejsou zahrnuty ve většině počítačových modelů, které odhadují dopad aerosolů na klima," prohlašuje Ilan Koren z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli. ""To může být jeden z důvodů, proč se nynější měření tohoto vlivu neshoduje s odhady našeho modelu."
