K tomuto závěru dospěli podle agentury APA rakouští klimatologové, kteří zkoumali vývoj počasí ve středoevropských městech, včetně Prahy, za posledních 130 roků.
"Subjektivní dojem klame," prohlásil autor nové studie Christoph Matulla z vídeňského Ústředního institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG), podle nějž stoletá časová řada dat neprokázala trend zvyšování počtu bouří.
Z analýzy meteorologických údajů z let 1872 až 2008 prý nicméně vyplývá, že v období od druhé světové války až do devadesátých let výskyt vichřic narůstal. Přesto se jako "nejbouřlivější" doba ve střední Evropě ukázal přelom 19. a 20. století. Následně prý četnost bouří klesala a svého minima dosáhla ve třicátých letech. Poté však nastal plynulý nárůst počtu bouří s vrcholem v devadesátých letech, ale od té doby se vichřice a bouře opět uklidňují.
Nadváha škodí podle švédských vědců stejně jako kouření
Norsko znovu hledá stopy po zříceném letadle polárníka Amundsena
Na tom nic nemění ani nedávná série silných bouří, jejichž výskyt stále zapadá do normálního ročního průměru, prohlásil Matulla s odkazem na orkány z posledních dvou let, pojmenované Franz, Kyrill, Olli, Paula, Emma, které jsou v Rakousku i v Česku stále v živé paměti.
Existenci klimatických změn dokládají podle Matully prokazatelně především teplotní údaje a změny jsou viditelné mimo jiné i na růstu počtu teplých nocí. "V jiných parametrech, jako je například výskyt orkánů a bouří, ale změny klimatu ještě nepozorujeme," dodal klimatolog.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist