Jedna má kolem Měsíce dlouhodobě obíhat a mapovat jeho povrch, druhá má na něj dopadnout a zkoumat případnou přítomnost vody. Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) si od této mise slibují nové informace o nejbližším sousedu Země. Letos uplyne 40 let od okamžiku, kdy se po Měsíci prošel první člověk, americký kosmonaut Neil Armstrong. Naposledy na něm americká posádka přistála v roce 1972.
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) bude kroužit kolem Měsíce a vytvářet podrobné mapy jeho povrchu, které by posloužily k vyhledání vhodného místa pro přistání lidské posádky. Sonda Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS) má zjišťovat, zda se ve stinných kráterech i jižního pólu Měsíce neskrývá nějaká forma ledu.
Vědci předložili nové důkazy o vodě na Měsíci - čtěte ZDE
NASA uvažuje o malém jaderném reaktoru pro základnu na Měsíci - čtěte ZDE
NASA doufá, že nynější misi, plánovanou na přibližně jeden rok, nebudou provázet problémy, jaké poznamenaly pokusy o start raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici. Ten byl ve středu znovu odložen, protože při plnění nádrží raketoplánu palivem byl opět zaznamenán únik tekutého vodíku.
Nový prezident Barack Obama nařídil všechny současné projekty NASA s účastí lidských posádek přezkoumat co do jejich nákladů a možných přínosů.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
