Zjištění mezinárodního týmu paleontologů podporuje teorii, že plazi nazývaní také pterodaktylové, kteří ovládali vzdušný prostor od doby přibližně před 220 miliony let, nebyli jen pouhými "kluzáky".

Nová technika, která byla s pomocí ultrafialových paprsků využita při zkoumání dobře zachovalé fosílie pterosaura druhu Jeholopterus ningchengensis nalezené ve Vnitřním Mongolsku, umožnila detailní pohled na tkáň v pterosaurově křídle. Odhalena byla také vlákna podobná vlasům, která jsou odlišná od porostů jiných zvířat. Vlákna kryla letcovo tělo i části křídel.

"Liší se od jiných srstí, jež jsme našli u savců, a poskytují nám další náznak, že tito živočichové byli schopni kontrolovat svou tělesnou teplotu, že šlo o teplokrevná zvířata," upozornil paleontolog Alexander Kellner z Národního muzea v Riu.

Analýza fosílie také ukázala, že tvor měl několik vrstev vláken pro kontrolu křídel a nikoliv jen jednu, jak se dosud předpokládalo. Jeho let byl tedy stabilnější a více kontrolovaný než je tomu u létajících zvířat typu netopýrů.

Pterosauři se co do velikosti pohybují v rozsáhlé škále - od malých až po ty největší známé živočichy, kteří kdy vzlétli. Vyhynuli asi před 65 miliony let, tedy zhruba ve stejnou dobu jako dinosauři.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist