Změny byly pozorovány například u pěnice černohlavé, která je v evropských zahradách stejně běžná jako drozd v amerických.
"Nejvíc pozornosti vyvolala rychlost těch změn. Je to, jako by se vám evoluce odehrávala přímo před očima," říká Keith Hobson z kanadského Saskatoonu, který se na studii podílel.
Ornitology v 60. letech zaujala změna migračních tras pěnic. V minulosti mířily z Německa nebo Rakouska do Středomoří, v roce 1959 a pak i později byly pozorovány pěnice zimující na britských ostrovech. Teď tam v zimě končí desetina populace pěnic, které se od tradiční migrační trasy odchylují o 1200 kilometrů. Britové s láskou v zimě ptáky krmí, nabízejí jim lůj a další energeticky hodnotnou stravu. Navíc ptákům prospívají i mírné zimy.
"Jsme si téměř jisti, že migrace směrem na sever začala v 60. letech. Je to doklad vlivu člověka na migrační trasy i vlivu lidí nejen na ohrožené, ale i na běžné druhy," řekl profesor evoluční biologie na univerzitě v Freiburgu Martin Schaefer.
Pěnice přezimující v Británii se pak vracejí na hnízdiště v jižním Německu s desetidenním předstihem, protože mají cestu o třetinu kratší. Dostávají se tak do reprodukční izolace, v níž vzniká populace odlišná od té, která přilétá až později ze vzdálenějšího Španělska. U migrantů do Británie se vytvořila oblejší křídla, vhodná k manévrování, ale ne k dlouhým letům. Mají také delší a tenčí zobáček než ostatní, které si musejí na jihu poradit s větším ovocem, jako jsou olivy.
Laboratoř v Saskatoonu k výzkumu přispěla rozborem izotopů ptačího peří. Tím lze zjistit, v jaké nadmořské výšce se křídla vyvíjela, takže se dá určit, která z pěnic pochází ze Španělska a která z Británie.
"Nejvíc pozornosti vyvolala rychlost těch změn. Je to, jako by se vám evoluce odehrávala přímo před očima," říká Keith Hobson z kanadského Saskatoonu, který se na studii podílel.
Ornitology v 60. letech zaujala změna migračních tras pěnic. V minulosti mířily z Německa nebo Rakouska do Středomoří, v roce 1959 a pak i později byly pozorovány pěnice zimující na britských ostrovech. Teď tam v zimě končí desetina populace pěnic, které se od tradiční migrační trasy odchylují o 1200 kilometrů. Britové s láskou v zimě ptáky krmí, nabízejí jim lůj a další energeticky hodnotnou stravu. Navíc ptákům prospívají i mírné zimy.
"Jsme si téměř jisti, že migrace směrem na sever začala v 60. letech. Je to doklad vlivu člověka na migrační trasy i vlivu lidí nejen na ohrožené, ale i na běžné druhy," řekl profesor evoluční biologie na univerzitě v Freiburgu Martin Schaefer.
Kvůli teplejšímu počasí létají stěhovaví ptáci dál na sever - čtěte ZDE
Za to, že ptáci zjara hodně zpívají, může světlo a hormony - čtěte ZDE
Pěnice přezimující v Británii se pak vracejí na hnízdiště v jižním Německu s desetidenním předstihem, protože mají cestu o třetinu kratší. Dostávají se tak do reprodukční izolace, v níž vzniká populace odlišná od té, která přilétá až později ze vzdálenějšího Španělska. U migrantů do Británie se vytvořila oblejší křídla, vhodná k manévrování, ale ne k dlouhým letům. Mají také delší a tenčí zobáček než ostatní, které si musejí na jihu poradit s větším ovocem, jako jsou olivy.
Laboratoř v Saskatoonu k výzkumu přispěla rozborem izotopů ptačího peří. Tím lze zjistit, v jaké nadmořské výšce se křídla vyvíjela, takže se dá určit, která z pěnic pochází ze Španělska a která z Británie.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
