Geny dokazují, že neandrtálci byli předchůdci lidí

Vědci své poznatky zveřejnili v nejnovějším čísle časopisu Science. "Je to absolutní vědecká senzace," říká bonnský expert Ralf Schmitz, který se na studii podílel.

Vědci k závěru dospěli srovnáním genotypu neandertálce a dnešního člověka. Buněčné jádro DNA z kostí šesti neandertálců bylo dešifrováno pod vedením Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku.

Dosavadní analýzy se opíraly pouze o genové analýzy mitochondrií, které lze přirovnat k buněčným elektrárnám. Tyto rozbory hovořily proti příbuznosti moderního člověka s neandertálci, kteří vyhynuli před téměř 30 tisíci lety.

Výsledek lipského projektu prý dokládá, že zřejmě nejpopulárnější druh pračlověka přispěl jedním až čtyřmi procenty ke genomu dnešních obyvatel Evropy i Asie. "Nyní je jisté, že neandertálce je přece jenom třeba počítat mezi naše předky," řekl Schmitz.

Geny neandrtálce doputovaly až tam, kde nikdy nežil

Překvapením pro vědce je i to, že se geny neandertálců nacházejí dokonce u dnešních Číňanů nebo obyvatel vzdálené Papuy-Nové Guineje, ačkoli tam nikdy žádný neandertálec nežil.

Vědci soudí, že anatomicky moderní člověk, který vyšel z Afriky, se geneticky promísil právě s neandertálcem na Blízkém východě, kde oba druhy podle archeologických nálezů prokazatelně žily zhruba 30 tisíci lety až do doby před zhruba 50 tisíci lety. Odtud s sebou člověk vzal i dědičnou informaci neandertálců na další putování Evropou a Asií.

Převažující většina vědců dosud vychází z toho, že se v průběhu evoluce předchůdce člověka a neandertálec definitivně vydali vlastními vývojovými cestami před zhruba 500 tisíci lety. Pak by ale byl neandertálec, jenž obýval Evropu zhruba tři sta tisíc let, jen vzdáleným příbuzným moderního člověka.

S analýzou DNA neandertálců mají v následujících letech pokračovat lipští vědci. Chtěli by například zjistit podrobnosti o metabolismu, vývoji mozku a řečových schopnostech neandertálců.