Podle biologa Rogera Payna analýza buněk získaných v letech 2000 až 2005 z těl 955 vorvaňů obrovských ukazuje, že znečištění zasáhlo i nejzazší části oceánů, od polárních moří po rovníkové oblasti.
"Myslím, že tyto znečišťující látky pro člověka představují ohrožení přísunu potravy. Určitě ohrožují velryby a ostatní živočichy, kteří žijí v oceánu," a nakonec by mohly kontaminovat ryby, které jsou hlavním zdrojem živočišných bílkovin pro miliardu lidí, citovala ho agentura AP.
Na odlehlá místa se zřejmě dostaly pomocí oceánských proudů, jistotu ale vědci zatím nemají. Nelze ani zjistit, kudy vorvani pluli. Nebezpečné látky však vědci našli ve velrybím tuku, který si zvířata vytvořila v chladných oblastech. Kytovci je zřejmě pozřeli daleko od míst, kde se tyto látky dostaly do vody.
Válka o velryby: Nechte kytovce turistům a vyděláte na tom víc - čtěte ZDE
V Peru objevili pravěkou velrybu se skoro půlmetrovými zuby - čtěte ZDE
Podle Payna byl největším překvapením chrom, který se používá při výrobě nerezové oceli nebo v kožedělném průmyslu. Jeho množství bylo v získaných vzorcích prý několikanásobně větší než to, které při laboratorních testech usmrtí zdravé buňky.
Zprávu Oceánské aliance (OA) na setkání v marockém Agádíru 88 členům IWC představili zástupci Spojených států a vyzvali k dalšímu výzkumu.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist