Expedice by měla pokračovat za několik dní, až se zklidní počasí. Vědci na lodi Jean Charcot zkoumají v rámci své cesty mořské dno v okolí vraku slavného parníku. Pomocí podmořských robotů získali od 24. srpna tisíce fotografií a několik hodin videozáběrů vraku, který leží v hloubce přibližně 3600 metrů. Snímky jsou v nejlepším rozlišení, jaké se dosud podařilo pořídit.

Cílem expedice je zjistit, v jakém stavu vrak Titaniku je. Vědci také chtějí pomocí podmořských robotů a výkonného sonaru sestavit podrobnou trojrozměrnou mapu mořského dna v okolí vraku. Expedice měla podle původních plánů trvat 20 dní, není ale jasné, jak dlouhou bude pokračovat po současném přerušení.

Titanic ztroskotal 15. dubna 1912, když v Atlantiku narazil na ledovec. Přestože potopenou loď chtěli během let vypátrat mnozí, technické možnosti jim příliš šancí nedávaly.

Vrak Titaniku se podařilo objevit až v roce 1985

Celkem třikrát se o nalezení vraku pokusil texaský naftař Jack Grimm, jako první ale na trosky Titaniku narazila až expedice vedená Ballardem. Oceánografa tehdy do hlubin vyslalo americké námořnictvo, aby se svým speciálním nepilotovaným plavidlem Argo vystopoval dvě ztracené americké jaderné ponorky. Odměnou za splněnou misi mu pak měly být finance na pátrání po Titaniku.

Ballard se o vraky ztroskotaných lodí začal zajímat na počátku 70. let, kdy se při práci v oceánografickém institutu podílel na vývoji speciálních podmořských robotů. S jedním z nich se pokusil vrak Titaniku vypátrat už v roce 1977. Úspěch se ale dostavil až o osm let později, když 1. září 1985 kamery ponorky Argo narazily na lodní kotel. Následující den průzkumníci nalezli přední část trupu Titaniku a o několik dní později i jeho záď ležící asi 650 metrů od přídě.

Ballard objevením vraku zrušil do té doby přežívající mýtus, že Titanik se potopil "neporušený". Podrobnější zkoumání vraku také potvrdilo, že zkázu kolosu po střetu z ledovcem zřejmě způsobilo šest malých otvorů o velikosti necelého jednoho metru čtverečního a nikoli stometrová trhlina na pravoboku lodi, jak ji prezentoval i oscarový velkofilm Titanik režiséra Jamese Camerona.

Ke zkáze Titaniku dle šetření přispěla použitá křehká ocel s vysokým obsahem síry, která nevydržela obrovský tlak vody. Loď kvůli nabrané vodě těžkla, nakláněla se a klesala pod hladinu, kde pak náhlé vyrovnání tlaku způsobilo výbuch, jež následně Titanik rozdělil na několik částí.

Při katastrofě Titaniku zahynulo 1522 lidí, jen 711 jich přežilo. Loď, která měla v transatlantické přepravě symbolizovat luxus a bezpečí, se potopila hned při své první plavbě.
Související
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa moderních technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru