Osmdesát procent světové populace žije v okolí toků s velkou mírou znečištění

Tvrdí to mezinárodní tým vědců ve studii otištěné v časopise Nature. Experti dále konstatují, že Spojené státy a Evropa tuto "vodní" krizi jen zastírají za pomoci bilionů dolarů investovaných do zdrojů čisté vody.

Vědci odhadují, že téměř 80 procent světové populace, tedy zhruba pět miliard lidí, žije v oblastech s velkým ohrožením "vodní bezpečnosti". Hlavními příčinami jsou špatné hospodaření se sladkovodními toky a jejich znečišťování.

"Ohrožení dostatku vody mezi lidmi a biologické rozmanitosti se šíří jako epidemie," tvrdí Charles Vorosmarty z Newyorské městské univerzity, spoluautor článku v Nature.

Studie s pomocí mapy dokumentuje, že oblasti s vysokou mírou ohrožení vodních toků, znázorněné červenou barvou, zabírají velkou část USA, včetně povodí Mississippi, a téměř celou Evropu. Stejnou barvou jsou znázorněny Indie s řekou Gangou a Čína s veletokem Jang-c'-ťiang. Nejméně ohrožené řeky na světě se naopak nacházejí na Sibiři, v Kanadě, na Aljašce, v Amazonii nebo v severní Austrálii.

Bohaté státy maskují narůstající problémy

Rostoucí blahobyt je často provázen zhoršením situace, například kvůli výstavbě nevhodně umístěných přehrad či intenzivnějším používáním hnojiv, pesticidů a dalších chemikálií. Bohaté národy pak podle autorů studie neutěšenou situaci maskují výstavbou nákladných čističek.

Obyvatelé vyspělých zemí si často základní problémy spojené se zásobováním vodou neuvědomují, protože voda z jejich kohoutku teče čistá. "V průmyslovém světě spočívá strategie hospodaření s vodou spíš v záplatování problémů na konci vodovodního potrubí než v podchycení příčin," vysvětluje spoluautor studie Peter McIntyre z Michiganské univerzity.

Vědci ve své stati vyzývají ostatní země, aby si nebraly příklad z bohatých států, které investují biliony dolarů do vodohospodářství, od stavění přehrad s vodními elektrárnami po výstavbu systémů umožňujících zemědělskou produkci v údolních nivách.