Rybáři selektivně loví větší ryby, zatímco menší jedinci téhož druhu často ze sítí vyklouznou. Mohlo by se zdát, že to je dobře: mladé a malé ryby je přece třeba chránit, ty větší už svou životní úlohu beztak splnily. Jenomže rybí fyziologie má své zvláštnosti a do hry vstupují neúprosné evoluční mechanismy. Lovené ryby se postupně zmenšují a důsledky pro mořský ekosystém mohou být dramatické.
Ryby v intenzivně lovených populacích jsou v průměru o 20 procent menší a rozmnožují se o 25 procent dříve než jejich předci z dob, kdy ještě rybáři nepřevzali roli přírodního výběru, zjistil Chris Darimont z Kalifornské univerzity, který s kolegy ze Spojených států a Kanady analyzoval výsledky 34 studií týkajících se 29 druhů organismů. Většina z nich se zabývá rybími populacemi, ale Darimont upozorňuje, že podobné pravidlo platí i pro suchozemské živočichy, například hlemýždě nebo severoamerickou ovci tlustorohou. A podobný jev zmenšování lze pozorovat i u lidmi využívaných divoce rostoucích rostlin.
„Lovené druhy se mění nejrychleji ze všech divoce žijících organismů, zřejmě proto, že se soustředíme na největší jedince,“ říká Darimont a dodává: „Veřejnost ví, že lovíme příliš mnoho ryb. Ale hrozba nekončí u absolutních čísel. Dramatickým způsobem měníme podobu přežívajících rybích populací, někdy nám k tomu stačí pouhá dvě desetiletí. Jsme nejmocnějším predátorem planety.“
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
