AMD postaví proti Intelu Carrizo, má být úspornější i výkonnější

V polovině roku by na trhu měly být první notebooky a stolní počítače typu vše v jednom s novými procesory AMD. Firma se chce s novou architekturou prosadit zejména v noteboocích, kde v tržním podílu výrazně zaostává za Intelem. 

Hlavní změnou nového integrovaného procesoru je propojení výpočetní a grafické části společnou pamětí. Díky tomu mají procesory nabídnout současné zvýšení výkonu i snížení spotřeby. Systém díky heterogenní systémové architektuře (HSA) umožní souběžné zpracovávání kódu procesorovými jádry i jádry grafickými.

Hlavní výhodou nových procesorů od AMD má být podpora 4K rozlišení i u nejméně výkonných variant. AMD navíc nabídne jeden typ procesoru se stejnými funkcemi pod stejnou značkou, jen s rozdílnou spotřebou a výkonem, zatímco konkurenční Intel ne zcela přehledně nabízí hned několik procesorových řad (Atom, Celeron, Pentium, Core), které se v některých případech výkonem překrývají.

Procesory Carrizo budou mít celou řadu verzí podle maximální spotřeby, společnou ale budou mít vnitřní výbavu – čtyři procesorová jádra a osm grafických jader. CPU jádra mají kódové označení Excavator, což je mírně vylepšená verze stávajícího „Bulldozeru“. AMD zatím zveřejnilo pouze to, že nové čipy mají dvojnásobnou vyrovnávací paměť s kapacitou 32 KB na jádro. Výkon na jedno jádro vzrostl při stejném taktu o pět procent.

Grafická část čipu má jádra architektury Tonga, které firma používá v grafických kartách Radeon R9 285. Součástí grafického subsystému je hardwarová podpora dekódování videa ve formátu H.265 schopná zvládnout najednou až devět proudů videa s FullHD rozlišením. To je výrazná výhoda proti nejlevnějším procesorům od Intelu, kterým HW podpora dekódování videa v moderním kodeku H.265 chybí.

Carrizo bude mít i potenciální výhodu ve videohrách. I integrované grafické čipy totiž nabídnou podporu technologie FreeSync (obdoba G-sync od Nvidie), která umí sladit obnovovací frekvenci monitoru s výstupem grafické karty a zajistit plynulejší hraní i na pomalejších počítačích.

Starší výrobní technologie, nová efektivita

AMD i u nové generace procesorů staví na 28nm výrobní technologii, zatímco Intel používá pokročilejší 14nm výrobní proces. Inženýrům AMD se i přesto povedlo vtěsnat 3,1 miliardy polovodičových součástek na stejnou plochu jako u předchozí generace Kaveri. Ta měla 2,4 miliardy prvků, tedy o 30 procent méně. Samotná procesorová jádra se mezigeneračně zmenšila o 20 procent. Zhuštění součástek přináší až dvacetiprocentní úsporu spotřeby.

Další úspory spotřeby přináší asi 500 senzorů, které hlídají napětí v čipu a umožňují úspornější běh včasným odhalením případných problémů s napájením, jež jiné čipy řeší preventivní dodávkou většího napětí, což zvyšuje celkovou spotřebu procesoru.

Ve výsledku AMD očekává, že nové procesory přinesou zvýšení výkonu za současného poklesu spotřeby v dvouciferných číslech. Protože ale AMD oznámilo pouze podrobnosti o architektuře, ne konkrétních procesorech, není možné získat srovnání s konkurenčními čipy od Intelu ani představu o konkurenceschopnosti na trhu.

Je pravděpodobné, že procesory od Intelu AMD nedorovná, ale díky agresivní cenové nabídce může svou pozici na trhu zlepšit. Větší očekávání se vztahují k následující generaci procesorů s kódovým označením Zen. U ní totiž AMD přejde na modernější výrobní architekturu. Přechod na 14nm má potenciál dramatického zlepšení, zatímco Intel už na 14nm je – meziroční zvýšení výkonu procesorů je však poměrně malé.