Jeden obrázek ukazuje, proč Google dlouho brojil proti novým pravidlům Applu a nechtěl aktualizovat své aplikace pro operační systémy iOS a MacOS. Apple totiž od tvůrců aplikací pro svá zařízení vyžaduje informace o tom, jaké údaje o uživatelích sbírají, a zobrazuje je v obchodě s aplikacemi.
U aplikací Google (vyhledávání) nebo Chrome je díky požadavkům Applu vidět, jak na tom firma je ve srovnání s vlastními aplikacemi od Applu nebo ve srovnání s jinými poskytovateli. Pro uživatele je to většinou šok. Google díky přístupu k velkému množství informací dokáže uživatelům poskytovat lepší služby při vyhledávání, práci s mapami nebo obrázky. Zároveň ale díky stejným informacím dokáže efektivně prodávat dobře zacílenou reklamu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPři srovnání prohlížeče Google Chrome a Firefoxu od neziskové organizace Mozilla Foundation je zjevné, že Google vyžaduje přístup k osobnějším informacím a ukládá je v neanonymizované podobě. Firefox získává pouze kontaktní informace uživatele a přiděluje mu identifikační údaj, kromě toho už anonymně sleduje informace o tom, jak prohlížeč používá a diagnostické údaje o problémech aplikace. Google proti tomu u svého prohlížeče sleduje informace o geografické poloze, údaje spojené s platbami, uživateli nahrávaný obsah, historii vyhledávaní, historii prohlížení a další data.
Tyto problematické kategorie nejsou pro uživatele nutně nevýhodné. Údaje o platebních metodách umožňují rychlou platbu v elektronických obchodech přes službu Google Pay. Synchronizace dat o procházení webu a vyhledávání pak slouží k synchronizaci obsahu mezi prohlížečem v telefonu a počítači a Google tato data používá také k personalizaci výsledků vyhledávání. U nich například ukazuje, jestli a kdy konkrétní uživatel danou stránku navštívil.
Agresivní praktiky systémů pro zobrazování reklamy v čele s Googlem a Facebookem se staly předmětem politického i čistě komerčního konkurenčního boje. Apple předvádí důraz na soukromí svých zákazníků jako konkurenční výhodu svých telefonů a tabletů, které jsou v průměru dražší než konkurence s Androidem.
Apple je jediným provozovatelem obchodu s aplikacemi pro iOS a Mac OS. Na tento monopol si u francouzského úřadu pro ochranu hospodářské soutěže stěžovalo sdružení International Advertising Bureau, mezi jehož členy patří i Google, Facebook, Microsoft, Gemius nebo Adform. Úřad ale opatření, které by Applu bránilo vyžadovat publikaci informací o sbíraných datech, vydat odmítl. Ve vyjádření uvedl, že i firma s dominantním postavením má právo nastavit pravidla pro své služby, pokud nejsou v rozporu s platnými zákony. Stížnosti se ale úřad bude věnovat i nadále. Chce totiž zjistit, jestli Apple nemá po zavedeních nových pravidel více možností sledovat své uživatele než jiné firmy.
Prodejci internetové reklamy připravují i jiné způsoby, jak reklamní sdělení zacílit. Google už oznámil, že přestane v prohlížeči Chrome podporovat cookies, což jsou malé kousky kódu, do kterých se zapisují informace o pohybu uživatele na webu. Místo toho vsadí na anonymizované údaje a reklamu bude prodávat zacílenou podle skupinového rozpoznání archetypů. Archetypy představují různé profily uživatelů typu „kutil se zálibou v japonském nářadí“, „manažerka se zájmem o moderní design“ nebo „středoškolák skaut milující 3D střílečky“. Podle interních testů Googlu by tento přístup měl přinést až 95 procent efektivity současného systému cílení reklamy.
Google kvůli tomu už také čelí vyšetřování antimonopolního úřadu, tentokrát ve Velké Británii. Důvodem je podezření, že bez přímého přístupu k souborům cookies bude mít konkurenční výhodu.
