Zákon o kybernetické bezpečnosti dává smysl, ale v současné podobě má citelné mezery

Má veskrze libertariánská povaha mi říká, že potřebujeme podstatně méně zákonů, než kolik jich máme. U zákona o kybernetické bezpečnosti jsem ochoten učinit výjimku. I dosti extrémní názorové proudy se shodnou minimálně v tom, že hlavním (a podle některých i jediným) účelem státu je chránit své občany proti těm druhům nebezpečí, proti nimž je individuální obrana neefektivní, obtížná, až nemožná.

Klasickým případem je vojenské napadení cizí mocností nebo živelná pohroma. Z tohoto důvodu tedy máme třeba Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky (110/1998 Sb.) nebo Krizový zákon (240/2000 Sb.), které upravují různé extrémní situace a postup při nich.