Vědci objevili v jižní Indii nový druh stromové žáby

Životní prostor malého obojživelníka nedosahuje ani tří kilometry čtvereční - nachází se v národním parku Eravaikulam v horském pásmu Západní Ghac. Vědci žabku spatřili v nadmořské výšce 2698 metrů na svahu hory Anaimudi.

Žabka byla poprvé identifikována už v roce 2001. Ovšem doktor S.D. Bidžu z univerzity v Dillí upozornil, že téměř deset let trvalo podrobné zkoumání její anatomie i genetického kódu, aby bylo možno s jistotou prohlásit, že jde skutečně o dosud neznámý druh živočicha.

Žabka je jedinečným a novým příslušníkem rodiny stromových žab

"Tyto žabky mají extrémně krátké končetiny a četné žlázy a zduřeniny, téměř jako ropuchy," upozornil Bidžu. Jako jediný druh stromových žab raorchesty mají takzvané makrožlázy, jejichž účel je nejasný. Proto badatelé pokračují ve zkoumání jejich účelu a funkce.

Odborníci při určování druhu porovnávali mimo jiné rozmnožovací chování nové žabky s více než 200 dalšími druhy obojživelníků, kteří obývají jihovýchodní Asii. "Trvalo to skoro sedm let," řekl Bidžu.

Pojmenováním žabky Raorchestes resplendens vzdali badatelé poctu průkopníkovi v oboru herpetologie, profesorovi C.R.Narajanovi Ráovi, jenž dosáhl mezinárodního uznání za své přispění k výzkumu obojživelníků v Indii. Druhá část jména resplendens pochází z latinského slova označujícího zářivé barvy.

Přežívá necelá tisícovka žabek

Samičky této stromové žabky se páří s mnoha samečky a pravděpodobně kladou vajíčka vícekrát za jedinou sezonu. Žabka vajíčka zahrabává do země porostlé mechem, hluboko do půdy pod trsy bambusů.

A extrémní krátkost jejích končetin má zřejmě souvislost s jejím způsobem pohybu, tedy lezením.

Raorchestes resplendens bude zřejmě typickým představitelem endemického příslušníka rodiny obojživelníků. Žije jen na omezeném prostoru ve specifických podmínkách, což ji činí velmi zranitelnou a náchylnou k vyhynutí.

V jedinečném ekosystému, který představují necelé tři kilometry čtvereční, přežívá podle badatelů pouze necelá tisícovka těchto žabek. Její životní prostor bude potřebovat zvláštní pozornost, zdůraznil tým.

Zhruba třetina obojživelníků na světě je ohrožena vyhynutím. Vinu na drastickém snižování jejich stavů má člověk, který likviduje jejich životní prostředí.