"Houstone, všechny motory fungují normálně. Vypadá to dobře." - "Houston potvrzuje........."
"Rozumím, věži." - "Díky. Letíte nádherně."
Ze sluchátek se ozývají další a další pokyny mezi věží a Apollem 11. Fikce, kterou už několikrát zobrazili filmaři, dostala virtuální podobu.
Přesně ve 14:02 SELČ začal přímý přenos z historie. Internetová stránka, kterou ke 40. výročí prvního letu člověka na Měsíc zprovoznily Prezidenská knihovna a Muzeum J.F.Kennedyho, vysílá on-line přenos události, kterou v roce 1969 sledovaly miliony lidí v roce 1969.
16. července 1969, přesně před 40 lety, odstartovala z floridského Mysu Canaveral posádka kosmické lodi Apollo 11. Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins se vydali na Měsíc a jako vůbec první lidé jej o čtyři dny později, 20. července 1969, dobyli.
Hlasy astronautů
Možnost sledovat rekonstrukci mise Apolla 11 v reálném čase na internetu nabízí nová internetová stránka zmíněných institucí. Už spustila živé vysílání. Na stránce můžete slyšet pokyny řídící věže i odpovědi astronautů. Vše jako tenkrát.
"Přistání člověka na Měsíci skutečně sjednotilo svět," řekl nedávno ředitel Kennedyho knihovny Thomas Putnam, vůdčí osobnost internetového projektu. "Chceme pomocí internetu dosáhnout toho samého." Putnam nepřiblížil, jak je stránka zajištěná proti extrémnímu přetížení, které se dá, zejména v prvních minutách startu, nebo v okamžitku přistání, očekávat.
Trojice astronautů - Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins - se nesmazatelně zapsala do dějin. Na povrch Luny v modulu Eagle sestoupili jako první Armstrong a Aldrin, z nichž první, poté, co stanul na povrchu zemské oběžnice, pronesl památná slova o malém krůčku pro člověka, ale velkém skoku pro lidstvo.
Armstrong a jeho 11 následovníků
Spolu s Armstrongem na Měsíc vystoupil další americký astronaut Edwin Aldrin, přezdívaný Buzz. Ten měl do té doby za sebou úspěšnou kariéru vojenského pilota, získal též doktorát z astronautiky na Massachusettském technickém institutu (MIT). Stejně jako Armstrong se po návratu z Měsíce již žádné další vesmírné mise nezúčastnil. Vrátil se ke kariéře u letectva. V cestě za dalšími úspěchy mu však stály jeho osobní problémy. Ve své autobiografii tvrdí, že po odchodu od NASA trpěl depresemi a alkoholismem. V současnosti působí v Národní vesmírné společnosti.
V těsném závěsu za prvními dvěma průkopníky následovalo deset dalších astronautů. Řada z nich svou "vesmírnou" popularitu využila diskutabilním způsobem. Někteří z nich se rozhodli svoji popularitu po návratu zpeněžit. Například Alan Bean začal po návratu malovat obrazy s náměty Měsíce, které pak prodával po 20.000 dolarech. John Young, devátý člověk na Měsíci, zase požadoval za svůj podpis 495 dolarů.
Šestý v pořadí, Edgar Mitchell, v červenci 2008 v britské rozhlasové stanici Kerrang prohlásil, že mimozemšťané existují. Podle něj navštívili Zemi hned několikrát, ale vlády jejich přítomnost už šest desetiletí tutlají. Sedmasedmdesátiletý Mitchell dodal, že podle zdrojů NASA, jež kontakt s mimozemšťany zaznamenaly, jsou obyvatelé cizích planet "malí mužíčci, kteří nám připadají podivní". NASA jeho tvrzení odmítla.
Harrison Schmitt zase využil svého místa v "měsíčním klubu" ke vstupu do politiky a v roce 1976 byl zvolen senátorem.
Dvanáctku měsíčních můžu uzavírá Eugen Cernan, který na Měsíc vystoupil 12. prosince 1972. Cernan se sice narodil v USA, ale v jeho žilách koluje česko-slovenská krev a ke svým kořenům se hrdě hlásí. Předkové Cernana se na americký kontinent vystěhovali v období velké hospodářské krize začátkem 30. let a on sám se narodil v Chicagu. Cernan několikrát domov svých předků navštívil. Naposledy loni v červnu, kdy mimo jiné zhlédl výstavu Stopy lidí v Národním muzeu v Praze. Zde byla umístěna i československá vlajka, kterou měl Cernan sebou na Měsíci. Před pěti lety mu Akademie věd udělila medaili Za zásluhy o vědu a lidstvo.
V poslední době jsou úvahy o návratu na Měsíc slyšet stále hlasitěji. Podle NASA by se měl člověk na Měsíc vrátit někdy kolem roku 2020. S Měsícem ale mají své plány i další země, jako Rusko, Čína či Japonsko.
Americký program přistání člověka na Měsíci vyhlásil v roce 1961 prezident USA John Fitzgerald Kennedy. Projekt realizovaný Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) stál kolem 25 miliard dolarů a zaměstnával 400.000 lidí.
Přistání na Měsíci
Neštěstí na počátku
Hned na počátku ho postihlo neštěstí. Apollo 1 bylo zničeno požárem ještě na rampě, zahynuli tři astronauti. Několik následujících letů proto bylo bezpilotních. Nakonec se však v letech 1969 až 1972 na Měsíc podíval tucet astronautů a projekt Apollo zůstává dodnes jedním z největších úspěchů amerického vesmírného programu.
Přistání na Měsíci
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
