Intelu nevychází sázka na internet věcí. Končí s Edisonem i Galileem a omezuje brýle Recon Jet

Intel v uplynulých letech představoval jako na běžícím pásu nové čipy určené pro všudypřítomná chytrá zařízení. Chtěl se prosadit jako mezičlánek při přenosu a zpracování dat z průmyslových senzorů, zároveň chtěl oslovit nadšence podobně jako jednoduché a modulární Arduino a Raspberry Pi. Nevyšlo to.

Intel tento týden vydal seznamy produktů, jejichž výrobu ukončuje. Seznam tvoří tři čipy pro internet věcí: Edison, Galileo a Joule; a v podstatě všechny modely chytrých brýlí Recon Jet. Intel přitom ruší výrobu i relativních novinek. Konec čeká i čip Intel Joule představený před rokem. Ten měl nabídnout vysoký výkon vhodný mimo jiné i pro aplikace spojené s virtuální realitou nebo 4K videem.

V nabídce Intelu zůstává pouze dva a půl roku starý miniaturní čip Curie určený pro nositelná zařízení. Curie pohání také mikropočítače Arduino 101, na jejichž vývoji se Intel podílel. Ostatní produkty neuspěly proti svým protějškům založeným na architektuře ARM.

Zatím bez oficiálního oznámení to navíc vypadá na velké problémy s dceřinou společností Recon Instruments, kterou Intel koupil v září 2013. Recon vyráběl pro Oakley lyžařské brýle s ukazatelem rychlosti a výrazně vsadil na vlastní chytré brýle Recon Jet pro cyklisty, následně upravené také pro průmyslové nasazení. Seznam produktů, které po 29. září nepůjde objednat, zahrnuje všechny aktuální produkty firmy s výjimkou malého modulu Recon Snow 2, který se vkládá do klasických lyžařských brýlí. Recon Instruments k ukončení výroby většiny svého portfolia nevydal žádnou zprávu.

Neúspěšné sázky Intelu

Intel je 34. nejhodnotnější firmou na světě, ale jeho úspěch stále stojí na stejném základu: procesorech typu x86. Všechny další projekty, jako je výroba pamětí, zařízení pro internet věcí nebo bezpečnostní software či vývoj softwaru pro chytré vozy, se na zisku společnosti podílejí jen nevýrazně. 

Největší prohrou Intelu byl neúspěch v oblasti chytrých telefonů. Intel promeškal vznik celé nové kategorie produktů a s několikaletým zpožděním se nedokázal prosadit. Nepomohly ani extrémně vysoké marketingové náklady, ani prodávání čipů s cenou pod výrobními náklady. Intel se v mobilech uchytil alespoň částečně díky akvizici výrobce rádiových čipů Infineon – modemy od Intelu jsou i v iPhonu 7.

Výsledky chybí Intelu v oblasti internetu věcí, což je vidět ze zrušení výroby produktů, které Intel v uplynulých třech letech ukazoval jako důležitou součást své budoucnosti. Podobné je to s dalšími technologiemi, jako je RealSense pro snímání 3D prostoru – Intel počítal s rychlým rozšířením této technologie, ta je ale stále absolutní výjimkou ve výbavě počítačů.

Intel také zaostává v dalších rychle rostoucích oblastech, jako je umělá inteligence (i servery pro výuku umělé inteligence využívají specializované čipy založené na grafických kartách). Intel v této oblasti poráží Nvidia a také Google, který si vyvinul vlastní výpočetní čipy. Bilanci v oblasti samořiditelných automobilů si Intel po dlouhém vlastním vývoji letos vylepšil akvizicí izraelského start-upu MobilEye, který pomáhal s vývojem autopilota Tesle a spolupracuje i s BMW a Volvem.

Akcie Intelu od počátku června mírně klesají, ale jsou stále přibližně o 10 procent hodnotnější než před rokem díky velmi dobrým finančním výsledkům a produktovým maržím. Intel těží zejména z dominantního postavení v čipech pro servery a notebooky. Výrazně navrch má i v oblasti stolních počítačů, tam se ale na Intel začíná technologicky, nikoliv zatím v prodejích dotahovat konkurenční AMD.

To navíc představilo i serverové čipy EPYC s 8- až 32procesorovými jádry a frekvencí 2.0 až 2.4 GHz. AMD se díky novým procesorům Ryzen pro osobní počítače, novým grafickým kartám i díky představení procesorových čipů podařilo za poslední rok ztrojnásobit hodnotu svých akcií, přestože je firma dlouhodobě ztrátová.